Už je to něco málo přes dva měsíce, co jsme doma čtyři. Tak nějak mi to stále přijde neuvěřitelné, že už máme dvě děti! Někdy si připadám jak ve snu, že patřím mezi dvojnásobné maminky...
Nedávno jsme se ségrou vzpomínaly na naše dětství a tak nějak i na to, že jsme si neuměly představit, že my dvě budeme mít někdy vlastní rodinu, hlavně asi děti ne...a teď...je všechno jinak. Ale jsme za to moc rády a určitě nejen my :-) Je to fajn, cítím se potřebná, baví mě se o děti starat (nesmím zapomenout na muže!) a myslím, že teprve s klukama si užívám života naplno...sice je to někdy náročné, ale myslím, že náročnější to mají maminky se třemi nebo čtyřmi dětmi, takže si vůbec nemůžu stěžovat a ani nechci.
Jsem spokojená a šťastná! :-)
