Sladká tečka

Sladká tečka za pohodovým a odpočinkovým víkendem, kdy jsme po dlouhé době vynechali práci okolo baráku, která na nás číhá kam se jen podíváme a užili si kluky a sebe navzájem. Však nám práce neuteče... :-)

 

Díky Vojáčkovi za luxusní recept na těsto a Katorkovi za švestkovo-čokoládovou pomazánku, kterou jsme palačinky plnili! Jsem ráda, že se mám od kamarádek pořád co učit. Ta kombinace je fakt mňamka!!! Jen škoda, že došla šlehačka, proto je z toho jen "had" a ne žádný krásný zdobení :-)

 

 

Bezový džem

Hotovo! Doslova za pět minut dvanáct.

 

Díky Katorkovi za super inspiraci na tuhle parádní mňamku, samotnou by mě to fakt nenapadlo! Více tady.

 

Od jejího příspěvku a receptu na džem z bezových květů uplynuly tři týdny a já si najednou vzpomněla, že jsem ho ještě vlastně nestihla udělat...měla jsem štěstí, že tu máme všechno trochu později než třeba právě v Pardubicích (myslím hlavně ty květy :))

Oběhla jsem tedy bezy okolo baráku a naštěstí sehnala pár potřebných úplně posledních květů a dala se do toho! Naštěstí to na jednu várku stačilo. Přesně mi džem naplnil čtyři přesnídávkové skleničky. A džem chutná luxusně! I samotný :-)

  

Zahradníček

 

Z dnešního pracovního odpoledne na zahradě a zahrádce...konečně! Konečně byl chvíli čas na to, abych s tím trochu pohnula, vyplela, něco přesadila, atd. Dost dlouho jsem se na zahrádku chystala, ale vždycky se vyskytlo nějaké "ale" proč to nešlo...buď bylo spoustu další práce nebo nepřálo počasí a to že si s námi fakt zahrává slušně. Před měsícem povodně, teď totální sucho, že skoro nejde kopnout do země. Ale o tom jsem psát úplně nechtěla.

 

Prostě se poslední dobou potýkám s tím, že fakt nestíhám určitý věci, který bych chtěla stíhat. Jako jednodětní (díky, Zdeni, za ten výraz!) jsme si mohli ještě docela pískat. Ale to vidím až zpětně. Teď můžu pracovat venku (a nemyslím jen to) pouze když mladší spí a to už není úplně tak často. Tudíž se mi plány pořád tak nějak sunou dál a dál...člověk je rád, že funguje domácnost, že něco uvaří, poklidí, prostě že zvládne ty základní domácí nutný práce a hlavně který nejsou třeba už druhý den úplně vidět!!! :-( Jako druhodětná to vidím fakt jinak. Nerada jsem dřív slyšela, že až budeme mít děti dvě, bude to těžší, náročnější, atd. A je to tak. Uznávám, že dotyční měli pravdu! Ale ne že bych si to neužívala. To vůbec ne, jen s určitýma věcma je to už jinak. :-) Za dva roky bude pomáhat třeba i ten mladší, tak to bude zase změna :-) Jak se říká, jedno dítě, žádný dítě... :-))

 

Zpět k zahrádce...po pěti letech jsme dosadili pár tůjek ke stávajícím, už větším. Doufám, že se jim bude dařit jako těm prvním a že taky tak pěkně porostou, aby zakryly ten šílený ...... z druhé (ne naší) strany :-)

 

Po vyspání mi přibyl další pomocník - viz foto! Hotovej zahradník :-) Pěkně jsme si to spolu užili. Už to není jako dřív, kdy mi spíš práci kazil, protože tomu nerozuměl. Ten opak si teď užívám. Ví, co má dělat a hlavně co "smí" dělat. A hrozně rád pomáhá, zatím. Snad mu to vydrží co nejdýl :-) Každá ruka se hodí.

 

Moje oblíbená levandule...teď v plné krásné barvě, nádhera!!! :-)

 

Krkonoše

 

Z naší první dovči ve čtyřech. Teda plus švagrovci... Na pár dní, ale bylo to i tak moc fajn!

 

Babiččino údolí, Krkonoše - Malá Úpa a ZOO ve Dvoře Králové, to byly naše záchytné body, které jsme navštívili. Počasí parádní, ubytování ještě lepší a to že nemusím v kuse čtyři dny vařit, to jsem si  užívala asi nejvíc! Však maminky jistě pochopí proč :-)) 

 

Taky se nám potvrdilo, že dopředu něco plánovat s dětma se moc nevyplatí... a hrotit to za každou cenu už vůbec ne. Zaujali jsme proto taktiku "řešit vše až na místě", hlavně podle momentálního rozpoložení dětí :-)

 

"Zdolali" jsme Sněžku díky lanovce i s kočárkem! To teda klobouk dolů jak to pěkně postavili. Fakt luxus. Sice jsme byli "nahoře" trochu za exoty (nebo aspoň my se tak cítili, když všichni jen otáčeli hlavy kam že to jako s tím kočárem jdeme?), jediný s kočárkem (náš teréňák to zvládnul!), ale stálo to za to. Tomík vše prospal, jen na svačinu se probudil. Pak vesele chrupal dál. Vojťula suprově ťapal. Sice jsme nedošli tam kam jsme chtěli, ale nakonec jsme uznali, že to bylo tak akorát. Ku prospěchu nás všech :-) Časově jsme na tom byli parádně, tak zbyl čas ještě na bobovou dráhu. Tu si užil muž s Vojtou. Já jsem na to docela srab. Seděla jsem na tom jednou, asi před rokem na Dolní Moravě. V domnění, že jedu hrozně rychle (fakt jsem se tak cítila!), jsem asi dost brzdila, teda podle mínění ostatních...muž byl z toho hotovej, bohužel jel tenkrát za mnou, ne přede mnou :( Tak jsem ráda, že si to teď mohl vychutnat naplno :-)

 

Další den jsme si dali spíš relax. Výlet v okolí Malé Úpy, vířivka, hry na zahradě, pohoda. K tomu fakt luxusní jídlo a večerní zábava. Odjezdový den jsme byli ještě v ZOO ve Dvoře. Byla jsem zvědavá, jestli to bude tak jako před cca čtyřmi lety, co jsem tam byla naposled. Kdysi mě to docela zklamalo. A ono ne, je to krása! Spousta nových prostor a pavilonů, můstků, lávek, upravenější chodníky a okolí...fakt jsem byla nadšená. A děti ještě víc. Ty se vyblbly dosyta.

 

Užili jsme si to. Už jen po dnešku, kdy jsem se vrátila do reality (vaření, praní, sekání trávy + absolutní časový selhání přípravy jídla pro kluky, do toho občas jejich brek, vzdor...parádní dopoledne! :-)) I tak jsem ale zase ráda doma. :-)

 

...náš "pozér" pod Sněžkou :-)

 

 

...Malá Úpa...

 

 

...ve "Dvoře" (uprostřed 3D Viktoriiny vodopády)...

 

 

...výběh slonů...

 

 

...výběh antilop a Tomík v úžasu! :-)

 

 

...výběh žiraf... (panorama focena mobilem)

 

 

Vlna veder

Vlna veder je asi za námi...díky bazénu nám to horko až tak moc nevadilo. Místo včerejších bouřek, které prý řádily na zbytku území republiky, jsem zachytila krásný západ slunce (jen škoda, že jsem nemohla někam na kopec, bylo by to bez toho sousedova komína :-))

 

Tomík už "plave" s námi, takže pohoda. Vojta zvládá s páskem a kruhem, odvažuje se znovu skákat ze schůdků :-) Houpací síť je v plném proudu, nejvíc a nejradši ji obsazuje muž :-) A solární lodička z Číny, to je supr zpestření pro kluky. Jde z toho postavit i větrník a další věci, fakt šikovná hračička :-))

 

 

Vyhlídkový let

Bylo to super!!! Dodatečný dárek k mým říjnovým kulatinám. Čekali jsme na ideální počasí a vyplatilo se. V sobotu bylo přímo luxusní!!! Nic jsme neplánovali moc dopředu. Ráno nás napadlo, že bychom možná mohli konečně letět, muž vše po telefonu zařídil, měli místo a mohli jsme vyrazit směr letiště v Žamberku :-) Dokonce to zvládnul i Vojťula, fakt jsme ho obdivovali, že to "dal". Dřív by mě ani nenapadlo, že se k tomuhle odvážím i já sama. Ale fakt to stálo za to. Letěla bych klidně znovu, přeci jen takhle napoprvé jsme si nestačili všechno dostatečně prohlídnout, ale máme aspoň fotky na památku! :-) Ze vzduchu se jeví všechny vesničky a města tak blízko u sebe, to bylo parádní, kéž by to takhle blízko bylo někdy i autem :-)

...chvíli po vzletu...

 

 

...blížíme se ke Skrovnici (vlevo), vpravo horní část vesnice (na pravé fotce je nahoře vlevo vidět jak se před 14 dny valila voda z polí a pak prolítla vesnicí)

 

 

...Skrovnice...

 

 

...Sopotnice a Hejnice...

 

 

...Žamberk jako na dlani...

 

 

...na zemi (mimo fotku vpravo nahoře, to je Vojta vyfocený ještě za letu)...jinak jsme letěli letadlem co je vidět za klukama na levé fotce vzadu :-)

 

 

 

Perníková chaloupka

...malá "foto ochutnávka" z neplánovaného výletu do Pardubic :-)

 

 

Díky, Zdeničko, za super a nabíjející výlet do Perníkové chaloupky. Jsem ráda, že jsme se obě odpoutaly a odreagovaly od každodenního stereotypu s dětičkama a takhle parádně si to užily!!! A nepochybuju o tom, že děti byly taky naprosto spokojený! :-) Vytuhnutí v autě během dne i cestou domů asi mluví za vše! Snad dopadne brzy repete!!! :-)

 

Den dětí

 

Včerejší "den dětí" jsme oslavili nakonec prací na zahradě a hlavně stavěním skluzavky a houpaček pro kluky. Za výrobu velké DÍKY švagrovi! Následná neplánovaná opíkačka neměla chybu :-)

 

Vyšlo to akorát na jejich "svátek" :-) Po včerejšku máme téměř hotovo, konstrukce stojí, zbývá už je pár drobností a houpačky vyrobit.  Ale skluzavka už frčí a hlavně ten starší má velkou radost, že už se může klouzat nejen na hřištích nebo u babičky. Mladší už frčel dolů taky, jen s malou pomocí a nahlas se přitom smál, prostě pohodář fakt. Takovej náš smíšek. Jsme rádi, že si ten včerejšek tak pěkně užili a měli radost!! :-)