Bledule

Neplánovat a jet...to jsou ty nejlepší výlety!

Ten středeční z minulého týdne byl parádní...na bledule do zámeckého parku

v Kostelci nad Orlicí. Díky švagrovcům, že nás vytáhli s sebou :-)

U zámku i v kosteleckém parku jsem byla úplně poprvé,

přitom to nemáme ani moc daleko.

A podívaná na údolí okolo řeky poseté bledulkami stálo opravdu za to!

 

 I počasí nám vyšlo parádně, takže hodinová procházka tak nádhernou přírodou

byla opravdovým balzámem po duši i na super náladu! :-)

Jarní šípky...

...jsme vyfotili na sobotní procházce.

Jaro se už opravdu hlásí o slovo, i když u nás se

sněženky a bledulky teprve probouzejí.

Ale dlouho jsem neviděla na jaře tak krásné šípky jako letos :-)

Většina hned při příchodu zimy zmrzla nebo rovnou shnila.

O víkendu se jarní teploty pohybovaly opravdu vysoko,

a tak byla škoda sedět doma.

Vyrazili jsme ven s klukama s kočárkem, babičkou i dědou.

Venku bylo nádherně jarně, i když dost foukalo. Ale to nám nevadí. :-)

Pohled na moji rodnou vesničku mám tak ráda.

A Žampach v pozadí...ach, ach, tohle fakt můžu... :-)))

...zase jednou na běžkách...

V neděli to dopadlo. Asi po pěti letech na běžkách.

Bylo nádherně, aspoň za oknem to tak vypadalo, ale venku vládlo teda

hodně větrno. I tak jsme se ale s kamarádkou na běžky vypravily

a opravdu dostatečně vyvětraly... :-)

Výhledy byly nádherné.

Na to, že jsem na běžkách stála asi po pěti letech,

to nebyla až taková hrůza. A moje tempo?  Zatím pouze "krokem",

ale i snaha se přeci cení...

Spíš byly handicapem ty dva měsíce po porodu... :-)

Až mě přejde stále se vracející nachlazení,

vyrazíme snad znovu.

Ve fyzičce mám stále co zlepšovat :-)

Ale upřímně...o to mi moc nejde, spíš se dostat ven...a třeba

i někdy bez dětí.

Bylo to fajn a doufám, že ne letos naposled. :-)

Jako v pohádce

Tak letošní zima se ukazuje opravdu v plné své kráse.

Jsme tu zasypaní sněhem jako broučci v pohádce :-)

Ptáčci lítají o sto šest. Nejvíc se do krmítka dere kosák,

ale kromě sýkorek nás navštívila už i sojka a strakapoud. Stále je na co koukat...

Sáňky využíváme na 100%, třeba včera převozem Terezky a nákupu z auta domů :-)

Každodenní východ slunce u nás i u sestřičky

přes kopec stojí opravdu za to. :-)

Za dobu cca 8 let, co tu bydlíme, tak krásnou zimu nepamatuju

a opravdu si ji užíváme. Ještě ne sice úplně naplno 

kvůli nedoléčené nemoci, ale procházky zvládáme a stále se kocháme tou letošní

sněhobílou třpytivou nadílkou. Někdo tak nadšený třeba není, ale já vidím výhodu

třeba i v tom, že chodí děti domů čisté (!!!) a nesmírně spokojené...

Doufám, že ještě sníh pár týdnů vydrží! :-)

Na houbách...

Přiznám se, že poslední dny už radši trávím v blízkosti domova :-)

Včera jsem proto o to víc uvítala, že vzal tatínek kluky do lesa na houby.

Bylo krásně. Vcelku teplo na konec října, sucho, dokonce místy prosvítalo sluníčko.

Já už toho moc neujdu a na houbách jsem byla jako těhotná

před třemi lety s tchýňkou a to mi teda (upřímně) úplně stačilo.

Samý kopec, to jsem fakt byla tenkrát ráda, že jsem došla zpět k autu :-)

Sice byli teď všichni moji chlapáci prý v rovném lese,

ale říkám si, že nemusím už podstupovat všechno, natož riskovat,

že by to na mě mohlo přijít právě třeba v lese.

Takhle si kluci aspoň užili tatínka a já si trochu oddychla. :-)

A na to, že se šli spíš pouze projít do lesa, kupodivu našli moc pěkné úlovky.

Ty už máme nasušené na zimu a já si aspoň tu vůni lesa i samotných hub

mohla díky nim trochu připomenout a "užít" :-)

Dnešní dopoledne...

...v lese bylo opravdu hotovým pohlazením po duši!

Jen zpěv ptáků a bzukot hmyzu.

Vlastně ještě někdo...a to ti naši dva raubíři (synovec a Tomík),

kteří ty svoje pusinky nezastavili ani na chvíli, ale

aspoň rozhodně nehrozilo, že se navzájem v lese ztratíme :-)

Našli jsme teda spíš "houby" než houby,

ale pár růžovek pro babi a dědu se nám přeci jen neschovalo. :-)

Bylo tam krásně...

Měsíc v "obrazech"

...cestou necestou...

...náhodou objevená nádherná vyhlídka kousek 

od Brandýsa n.Orl  při pěším výletu bez dětí...

...chaloupka jak z pohádky v Brandýse...

...nádherné pučící buky...

...minivýlet na trucky show do Litomyšle...

(kluci nadšení, mně to stačilo) :-)

...Vojťula při pěším výletu s tatínkem...

...pálení čarodějnic 2016...

(bohužel menší účast kamarádů kvůli u nás probíhajícím nemocem) :-(

...už hoří...

...1.máj...

Věřím, že přijde trochu "lepší" období a hlavně,

že se to naše zdraví konečně umoudří!!! :-)

Lampionový průvod

Kvůli nemocem jsme už jeden lampionový průvod propásli. A tak jsme si ten úterní užili o to víc. Vojta šel podruhé, Tomík poprvé. I když vlastně on úplně nešel, vezl se na dědově vozíčku, takovou vzdálenost prostě neujde...ale i tak si to, myslím, užil. Světýlka bylo vidět i na několik metrů daleko, dokonce nám na tu večerní procházku nádherně svítil měsíc. Povedená akcička. :-)

 

...a pár obrázků nakonec - nedávná návštěva z lesa si to docupitala přímo až před naše okna :-)

...díky teplýmu podzimu muškáty ještě stále kvetou, takže rovnou pak přejdu asi už na zimní výzdobu :-)



Sobotní mozaiky

Trvalo mi celý tři roky než jsem konečně (!!!) vyzkoušela úžasný hruškový koláč podle Katorka. Až se mi dnes nechtělo věřit, že to je fakt taková doba. Všechny suroviny jsem na něj měla doma, jen s tím rozdílem, že jsem použila hrušky od zelináře (nezavařené) a místo tabulky čokolády (kterou jsem doma neměla) jsem těsto potřela čokoládovo-švestkovou pomazánkou (též od Katorka). Tomík převzal hlavní roli ochutnávače :-) A taky jsem pochopila proč to je jejich nejoblíbenější koláč. Možná stačí říct, že my ho dnes s rodinou snědli na posezení :-) A s domácí šlehačkou to teda byla pecka! :-) Díky, Zdeni.

 

Aspoň pár fotek z dnešní procházky. Poměrně dlouhou dobu nás zlobilo zdraví, a tak jsem si tak až teď všimla, že jsem ten krásný barevný podzim nějak propásla :-( Ale ještě je venku stále na co koukat a fotit (jen ty barvy jsou ve skutečnosti mnohem hezčí. Krásný zbytek víkendu.

K polím...

...pár fotek (bohužel pouze z mobilu) z nedávné procházky k polím, nádhera...

 

...nemohla jsem se na tu zlatou barvu klasů vynadívat,

vcelku velký vítr jim ještě dodal ten pravý "zvuk"...

 

...krásné odpoledne s kamarádkou! Děkuji :-)

 

 

 

 

...foceno jiným mobilem, proto ta jiná barva obilí a upravovat mi to přišlo škoda...

 

Krkonoše II

Konečně nám to dopadlo. Téměř celý týden na horách. A hlavně...bez vaření!!! :-) Juchůůů! Pro mě největší relax za poslední měsíce. Neříkám, že 24 hodin denně týden v kuse s klukama pohromadě byla vždy úplná pohoda, ale i tak jsme si to dostatečně užili. Každodenní procházky, stavění sněhuláků, bobování, sáňkování (na kopci i po cestách) nám fakt bodlo. Sněhu jsme si užívali co to šlo, protože podle zpráv z domova tu vše za jeden den roztálo. Počasí se během týdne na horách změnilo tolikrát, že jsme zažili jak liják, tak chumelenici, ledovku, nádherný azuro a předposlední den na vrcholkách dokonce i vítr srovnatelný s vichřici. Mazec...

 

Horský vzduch nám opravdu prospíval. Bohužel po pár dnech doma se vrátila části z nás rýma a kašel. Těžko říct, jak se tohohle zbavit aspoň na pár týdnů. Ale snad budeme zase brzy fit.

 

Kluci spali výborně. Večery s "chůvičkou" na baru tak neměly chybu. Kulečník, šipky i posezení s kytarou byly moc fajn. A ty koktejly...hmm!!! Dále písničky, co jsem naposled zpívala na táboře před deseti lety. Stodvacetikilový týpek válel na kytaru úžasně. Doslova klamal tělem. Strhnul všechny přísedící a zpívalo se do noci. Fakt neuvěřitelný večer, co mi připomněl krásný chvíle na táboře. Shodli jsme se, že posedět "jen tak" u kytary je v dnešní době vcelku vzácnost. Bez mobilů, notebooků, ipadů, tabletů...bylo to pro mě takový pohlazení po duši, vážně. Škoda, že další plánovaný večer s kytarou nám už nedopadl kvůli nevolnostem, který se šířily po hotelu den co den na další návštěvníky a neminuly ani nás. Ale ještě to dobře dopadlo, aspoň v předvečer odjezdu :-) Byl to fakt parádní týden, na který jen tak nezapomeneme a věřím, že se sem brzy vrátíme!!! :-) Hotel Javor vřele doporučujeme všem, hlavně rodinám s dětmi!  



...blbneme na terase, stavíme sněhuláka...a sněhová nadílka za jednu noc...

 



 

...nejhezčí den z týdne, azurové úterý (dvě první fotky), dál stavění dalšího sněhuláka a návštěva Krakonoše v infocentru, kde jsme přečkali čekání na skibus kvůli vichru...

...vpravo kostel sv.Petra a Pavla nedaleko Pomezních bud...

 

...pohled do údolí...

 

...Malá Úpa...loni foceno v létě z protějšího kopce (tady)

 

...u kostela...kousek od Pomezních bud...

Na ne/houbách

Včera jsem si tak říkala, že máme sice slušnou zásobu hub (v mrazáku a zavařené ve skleničkách), ale že jsme tak nějak zapomněli na to houby usušit do bramboračky (bez sušených hub to prostě není ono) nebo jen tak pod maso. Tak jsme vyrazili s Vojtou do lesa. Bohužel jsme si ale na houby vzpomněli asi už pozdě. Našli jsme fakt jen pár "kousků", co sotva stačily na menší smaženici.

 

Tak jsme to nakonec pojali spíš jako klidnou procházku po lese, zkoumáním různých prašivek (malými, velkými, rozkopanými či ožranými), rozpadlých pařezů, popadaných stromů a focením toho, co Vojťula vyfotit chtěl! :-) Nechybělo ani spousta jeho dotazů, občas i dost záludných. Nakonec to završil otázkou: "Maminko a proč nevíš všechno"? No a bylo hotovo. To mě odzbrojilo a radši jsem převedla téma zase jinam a už se jen kochala tou krásnou přírodou okolo nás! :-)

 

...a ten klid, co tam byl :-)

 

Zase jednou v lese

 

...krásné čtvrteční houbařské odpoledne strávené s dětičkama (i s těmi v kočárku) a známými v lese, po těch lijácích naprostý balzám na duši! :-) Apoň pro mě :-)

(výjimka - levé foto dole a uprostřed...tj. ze sobotního houbaření Vojty s tatínkem, dnes jsme našli tři menší košíky :-)

 

 

...pohled z lesa...

 

...závěrečné blbnutí dětí na balících kousek od lesa, na moje přání vyfotit celou rodinu bohužel nedošlo, protože došla baterka :-( A nervózní muž, to taky nebylo úplně ideální rozpoložení na to, aby se mi přání splnilo :-)) Ale i tak jsem ráda aspoň za tyhle krásné fotky, ten podzimní nádech, vymetená obloha, ach! :-)

 



Procházky posledních dní

Foto z procházek posledních dní (aspoň foto z telefonu...)! Plné sluníčka a tepla. Ideální počasí pro vycházky s dětmi do přírody. Po místech, které mám od dětství tolik ráda a teď vlastně i po místech, které teprve poznávám díky ségruš. Díky, Leni! :-) Sluníčko mi dodává energii, tak snad vydrží i nadále a zima už opravdu "půjde spát".

 

Máme za sebou i první menší práce na zahradě, Vojta se taky nadšeně zapojil. Skleník má letos premiéru, tak se nám v něm snad podaří i něco vypěstovat! Sama jsem na to moc zvědavá :-)

 

 

Březnové odpoledne

 

Únor je fuč a březen se ukazuje v plné své kráse, aspoň zatím :-) Doufám, že sníh už fakt nenapadne!! Místo něj se už klubou ven sněženky :-)  Tu dnešní první březnovou neděli jsme si krásně užili na procházce a sluníčko si dosyta "vychutnali". Tomík vše spokojeně prospal...taky jsme oprášili houpačku u tchánovců a Vojta poprvé zkoušel jezdit na odrážedle, téměř jako na kole. To na širších kolečkách je mu už malé. Tak uvidíme jak rychle se to na něm naučí, na tom starém jezdí fakt  jak blázen (jak říká on sám) a ovládá ho dokonale, zvedne nohy nahoru a prostě frčí z kopce jako vítr. Tohle "nové" bude už tak akorát na helmu a na rychlejší tempo chůze či běhu jeho doprovodu :-) Pěkný březen přejeme! :-)

 

 

Dnešní procházka

 

...z dnešní dopolední procházky

...přibližně nám to dalo necelých pět kilometrů, Vojta to ušel bez jediného kňournutí!

...počasí nádherné, spíš jarní než zimní, ale to nám vůbec nevadí, spíš naopak :-)

...pupeny na stromech připomínají opravdu úplně jiný měsíc než leden, ale snad jim mráz pak nějak  výrazně neublíží :-(

...na sníh se svým způsobem těšíme, ale zatím nám ani nechybí :-)

 

 

...z podzimní procházky

...z předvčerejší a dnešní procházky...
...vychutnávám si podzimní / skorozimní slunečné dny
...čerpám energii na ty nadcházející tmavé...
...bylo nádherně, škoda sedět doma nebo doma pracovat :-)

Víc takových krásných dnů! :-)

Na houbách...

Miluju les, ráda v něm čerpám energii a užívám si hlavně ten úžasný klid! :-) Včerejší dopoledne strávené v lese na houbách nemělo chybu. I když bylo trochu jiné než jindy, protože náš malý houbař neustále něco komentoval. Ale i tak nám bylo krásně! První várka sušených hub snad nebude poslední, i když ty další už asi nenasbírám já :-)