přání "hand made" :-)

Už ho můžu ukázat a mám z něj vážně radost!

První podobné přání jsem před dvěma lety vyráběla manželovi.

Jen s tím rozdílem, že tam bylo jiné číslo :-)))

Inspirovala jsem se na internetu a text upravila tak, aby se hodil na mladou slečnu

a taky na to, abych dané suroviny vůbec v obchodě sehnala.

(jen pro upřesnění...ta veselá kráva byla sranda, jinak bych samozřejmě v textu nechala pouze to VESELÁ) :-)

Vlevo dole jsme se ještě podepsali.

Přání mělo velký a nečekaný úspěch. O to víc nás to těší!!! YES!

Škoda, že mi už není taky 20, ani těch 25, ani 30 :-)))

Ale co, nejlepší roky jsou teprve přede mnou, takže si nemám na co stěžovat!

Krásné poslední zimní dny (snad) přeji!

...zaseto :-)

Na jaro se už fakt těším!

Tak jsem si dnes to těšení zpříjemnila zasetím různých

semínek, abych nemusela kupovat hotové sazeničky.

Uvidíme, co z toho vyleze. Vyzkoušela jsem nové "misky" z Lidlu,

tak snad dobře poslouží. Mnohokrát předtím se mi to nepovedlo,

tak to třeba už konečně prolomím :-)))

advent 2017

...ani mi to nepřijde tak dlouho, co jsem tu přispívala naposled...

...ale nějak mi to "nešlo"...

Máme tu další rok, další advent a další přípravy na svátky.

U nás se ale zatím spíš řeší neustále opakující se nemoci, takže vše ostatní

jde zatím (kromě věnce od známé) opravdu stranou.

Ale co, ono nám nic neuteče. Naopak.

Všem přeju krásný a klidný advent prožitý v pohodě,

radosti a hlavně se svými nejbližšími.

Velikonoční střípky

Velikonoční vyrábění.

Naše vajíčka.

Pletení pomlázky.

Chlebové (prý) houstičky, které mi nakonec nevykynuly.

(Takže aspoň slepice si pochutnaly) :-)

Zdobení perníčků.

Uteklo to...v obchodech nastal klid a my se můžeme

od rána do večera přecpávat sladkým!

Jediný štěstí, že na něj už nemám moc chuť! UF! :-)))

Pěkné jaro přeju (i když to venku vypadá spíš na prosinec)!  :-)

..."fotopoklady"...

Už téměř před týdnem nám skončilo pravidelné fandění biatlonu,

a tak není teď v TV fakt na co koukat.

Ale aspoň mě to "donutilo" zase více číst, o tom ale někdy příště.

Neplánovaně jsem se proto pustila v každé volné chvilce

do další fotoknihy, tentokrát z našeho cestování.

Od té doby, co máme děti, se moje fotky ubírají pouze jejich směrem,

tak jsem teď posbírala všechny možné "fotopoklady" i z dřívějších dob

z našich výletů a dovolených a uspořádala je do knihy

(foto zatím pouze v náhledu na PC).

Myslím, že to bude fakt stát za to! :-)

Ale PC a fotky teď nechci pár dní ani vidět... :-)

Domácí tymiánový sirup

Vzhledem k našemu současnému zdraví

a ne zrovna malým částkám vyhozených za léky,

které nám stejně nezabírají,

jsem se rozhodla zkusit vyrobit sirup doma.

Inspirovala jsem se tady.

Sirup užíváme třetí den a řekla bych, že se klukům kašel opravdu zlepšil.

Budete potřebovat:

200 ml vody

100 g cukru

100 g medu

1 balíček sušeného tymiánu (já měla balení po 13 g)

3 lžíce sušeného slézového květu

• v kastrůlku si  svaříme 200 ml vody se 100 g cukru tak, aby se cukr ve vodě rozpustil
• přidáme celý balíček sušeného tymiánu
• povaříme 1 - 2 minuty 
• necháme trochu vychladnout a přidáme 3 lžíce slézového květu (neměl by se vařit)
• takto uvařenou směs necháme přes noc louhovat
• směs následně přecedíme přes sítko
• mírně zahřejeme a rozpustíme ve směsi 100 g medu (nevaříme!)
• hotový sirup slijeme do čisté lahvičky (mně posloužila stará od sirupu)
• podáváme 3x denně jednu čajovou lžičku

Marodíme, a tak vyrábíme...

Téměř všichni jsme doma marod. Jsou to vcelku náročné chvíle a dny,

kdy na střídačku slyšíme stále jen kýchání, smrkání, kašlání a hlavně kňourání :-(

Aby byli kluci aspoň chvilku v klidu, pouštíme a čteme si pohádky a

já tak polehoučku hledám různou inspiraci na cokoliv, co by šlo s nimi vyrobit

a zabavili se právě jinak než u TV, kde by byli schopni strávit i celé dny...

Včera Vojtu napadlo vyrobit loutkové divadlo, a tak jsme aspoň využili starou

krabici od plínek a měli jsme zábavu téměř na celý den :-)

Sami si nakreslili spodek pódia (louku), sluníčko a mraky, pomohla jsem jim

jen s oponou. Víc zasahovat mi do ní ale nedovolili, tak proto není nahoře ozdobená :-)

Loutky jim loni nadělil Ježíšek, takže veselá představení můžou začít...už se těším.

No a dnes ráno jsme podle "Šikulů" vyrobili škrabošky.

Každý si ji ozdobil po svém  a ve výrobě jsou i škrabošky pro nás :-)

Možná by šly použít i na masopust, ale kdo ví,

jestli se na něj v sobotu vůbec kvůli zdraví podíváme...

Domácí švestkový čaj

Po roce jsme oprášili sušičku a vůbec poprvé ji vlastně vyzkoušeli.

Volba jasně padla na sušení švestek.

Letos jich je opravdu požehnaně,

tak je zpracováváme na různé způsoby.

Ráda dělám pečený čaj, tak jsem tentokrát úplně poprvé zkusila švestkový.

A musím říct, že výsledek mě mile překvapil.

Koření tu rozvonělo celý byt a čaj chutná fantasticky.

Na studené zimní večery ideální "společník". :-)

Domácí švestkový čaj

2,5 kg vypeckovaných švestek

550 g cukru krystal nebo krupice

2 celé skořice

2 badyány

cca 10 hřebíčků

Vyloupané švestky nakrájíme na menší kostky. Společně s cukrem dáme do hlubšího

pekáčku, přidáme koření (ideálně třeba do sítka na čaj, ať nemusíte pak koření

těžko lovit) a vše promícháme. Vložíme do trouby rozehřáté na 220 °C

a pečeme přibližně 45 minut. Vyjmeme koření a plníme do skleniček,

které ihned zavíčkujeme a otočíme dnem vzhůru.

Stačí už jen ochutnat! :-)

"Bez" 3x jinak

Právě teď je ideální čas na vytvoření

zásob čehokoliv z bezu černého.

Loni jsem to skoro propásla, letos jsem si

dala pozor a vše stihla akorát včas :-)

My dnes využili deštivého počasí na dokončení

bezové limonády, bezového likéru a bezové marmelády.

Nakonec jsme neplánovaně vyrobili i pár skleniček

naší nejoblíbenější - jahodové - marmelády.

Bezová limonáda

Dělám už od oka podle mojí babičky. Nejraději ji máme v teplých dnech.

Uvaříme cca 3 litry vody.

Přidáme cukr dle toho, jak hodně chceme mít limonádu sladkou.

Nakrájíme do ní asi 2 citrony.

Necháme louhovat do druhého dne (nejlépe v lednici).

Podáváme třeba s mátou či ledem.

Bezový likér

na množství cca 2,6 l likéru:

 15 kusů bezových květů (neprat!) přelijeme 1 litrem vody

a 1/2 litrem jablečné šťávy.

Necháme 24 hodin stát.

Přecedíme, přidáme 10 g kyseliny citronové,

400 g cukru (kdo chce mít likér více sladký, dá cukru více) a 1 litr vodky.

Vše dobře společně promícháme, dokud se cukr nerozpustí

a necháme ještě týden "uzrát" (nejlépe v lednici).

Podáváme chlazené.

Bezová marmeláda

My si tuto bezovou dobrotu opravdu oblíbili.

Bohužel mi první dávka (rovnou 3x zvýšená) vůbec nevyšla

kvůli vlastní blbosti špatného cukru, ale už jsem to napravila

a pár skleniček ve správné konzistenci už zabírá ve špajzu místo :-)

Výborný recept od Katorka najdete tady.

Vyzdobili jsme...

... klukům pokojíček...

Mladší "zdědil" kapsář nad postel po starším.

"Nevýhoda" druhorozeného :-)

Tak jsme mu udělali  radost alespoň

novými nálepkami Medvídka Pú.

Jásal. Pomáhal dokonce lepit.

Je naprosto spokojený. A za to jsme jedině rádi. :-)

Pro staršího byly nálepky naprostým překvapením.

Měla jsem v zásobě dvoje, zatím zvítězily tyto:

ideálně barevná zeleno-červená autíčka, která

se hodí jak k výmalbě, tak k novému kapsáři.

To je opravdu pouhá náhoda! :-)

Starší jásal podobně jako mladší.

A já nakonec taky, protože jejich radost

je pro mě tou "největší" radostí a odměnou. :-)

Týdenní kalendář

Na stále opakující se otázky Vojťuly, co je dnes za den,

jsme našli odpověď až vytvořením týdenního kalendáře.

Zajímalo ho, kdy půjde do školky

a kdy bude doma.

Pojali jsme to hodně jednoduše, žádná čísla, měsíce,

ale jen barvičky dnů, které si sám vybral,

tužka jako šipka označující daný den

a dvě kartičky.

Jedna s kamarády, které má ve školce,

druhá s domečkem, která znamená,

že do školky ten den nepůjde.

Kartičky jsme podlepili magnetickou páskou

a umístili na lednici, kde má ke kalendáři ideální přístup. :-)

Střípky posledních dní...

anebo kdo si hraje, nezlobí.

U nás to teda neplatí vždycky, ale většinou naštěstí ano! :-)

Stále ještě nejsme úplně fit, k tomu venku počasí,

které připomíná spíš apríl (aspoň teda tu),

tak si to ven ještě úplně neriskneme.

A tak stavíme dráhu pro mašinky

(nejlíp každý den jinak samozřejmě),

zapojujeme složky záchranného systému, traktory, atd.

Samozřejmě kluci nezapomínají svézt maminku, tatínka a dědu

v nákladním vlaku (viz horní foto vpravo),

máme se prostě skvěle! :-)

No a dnes došlo taky na oprášení puzzle a

menší "výtvarnou dílnu" - velikonočního zajíce,

abych ty naše rošťáky trochu zaměstnala.

Kromě vystřižení šablony zvládli téměř vše sami.

Inspiraci jsem zahlédla na FB,

jen jsme dolepili ještě tlapky.

Už se těším na razidla všech možných tvarů

(brzy objednám), protože stříhat ty pidi kytičky

byl vcelku oříšek...ale nakonec je kluci zvládli i nalepit.

A takhle to vypadá, když se nechtějí fotit...

...proč by jako mamince pózovali, že? :-)

Pěkný zbytek týdne.

Naše tvoření

 Poslední dva týdny trávíme s klukama všelijak.

 

Nemůžeme ven, a tak hodně stříháme,  razíme, lepíme, kreslíme,

vystřihujeme a vyrábíme výrobky, které nás momentálně

napadají, viz tento stromeček z dnešního rána.

 

Vojta našel papírovou rouru od balícího papíru a napadlo ho,

že vyrobíme stromeček. Postačily barevné papíry, razidla,

lepidlo, tužka a nůžky.

 

Nakonec z toho vyšel tento stromeček,

který Vojta střídavě přenáší sem a tam a vybírá

pro něj ideální místo. Tak třeba ho do Vánoc najde :-) 

 

Pomerančový likér

I letos jsem hledala nové varianty jedlých dárků pod stromeček.

Nakonec mi to nedalo ani moc práci a úplnou náhodou jsem

od kamarádky dostala recept na pomerančový likér.

Jednoduchý, rychlý a moc dobrý. Pro ženy úplně ideální kombinace :-)

Pomeranče můžete (ale nemusíte) oloupat.

My využili kůru na vykrajování hvězdiček na stromeček.

Pomerančový likér

Potřebujete:

400 ml vody (plus cca půl deci, kt.se vyvaří)

 3 středně velké pomeranče (možná je také varianta 4 citrónů)

40 dkg cukru krystal

200 ml vodky

Postup:

Oloupané pomeranče (nemusí být) nakrájíme i s kůrou

na plátky, zasypeme cukrem, zalijeme vodou a vaříme cca 20 minut.

Necháme vychladnout a do druhého dne odležet. Poté přilijeme

vodku, promícháme a likér scedíme přes sítko. Plníme do lahví.

Sice se zpožděním...

 

...ale konečně mám kalendář pro kluky hotový!!! Myslím, že jsem tuhle "šílenost" dělala naposled :-) Překvapivě pro mě nebylo nejhorší samotný zdobení perníků, ale navěšení všech 48 kousků na provázek. Naštěstí mě zachránila ségra, která se u nás zastavila na rychlou návštěvu :-) Díky, Leni.

 

Kluci měli obrovskou radost. Jsem ráda, že se jim to tak líbilo, protože právě proto to dělám, i když to dá práci...

 

Nejdřív jsem nevěděla, kam vlastně kalendář vůbec umístím. Ale protože u nás není možný ťukat hřebíky do zdi jen tak (ještě k tomu jen na takovouto několikadenní záležitost), tak jsem nakonec zavěsila kalendář na podpěry u baru a vypadá to (zatím) jako ideální místo. Jen doufám, že kluci nevezmou nůžky a nebude po všem :-)

 

Sv. Martin

Loni jsme do školky pekli svatomartinské rohlíčky v rámci soutěže "O nejlepší svatomartinský rohlíček". Letos se soutěž nekonala, tak jsem se doma sama nedonutila rohlíčky upéct.

 

A tak mě včera Vojta o to víc překvapil, když přišel domů s bílým koníkem sv. Martina, kt. vyráběli ve školce. Jako zápich v květináči vypadá krásně...tak jemně a vesele. Paní učitelky měly pěkný nápad, to se musí nechat! :-)

 

Svatomartinskou husu ani víno jsme bohužel neochutnali. Tak snad se nám to podaří příští rok. :-)

 

Vojtovi teď nejvíc vrtá hlavou, proč jako ten sv. Martin ještě nedovezl ten sníh??? :-/

 

...pouštění draka...

...díky sluníčku a ideálnímu počasí (i větru)  už několik dní po sobě pouštíme draka...

 



...a to doslova. Tomík našeho jedinýho draka pustil hned první den.

Přistál sousedům na stromě nejvýš, co mohl :-)

 

A tak jsme si během jednoho večera vyrobili vlastního. Stačil starý balicí papír,

dvě laťky na kříž, lepidlo (např. Herkules), pevný provázek, fixy, stužky na ozdobu :-)

 

Sami jsme byli překvapeni tím, jak drak perfektně lítá...na to, že jsme ho vyráběli poprvé :-)

A ta radost kluků, to je pro nás ta největší odměna :-)

 

Jak jsme poprvé dlabali dýni

 

Sice je dnes posledního října, ale i tak jsme si poprvé zkusili dlabat dýni. Zelinář nám dovezl tak akorát velkou, pěkně tvarovanou, pro naše účely úplně ideální. Ještě pár dní nám bude dělat ozdobu u vchodu. Klukům se osvětlená moc líbí, tak jsem ráda. Bylo to pro ně úplně něco novýho. Samotná svíčka nám v dýni zhasínala kvůli větru, vešla se nám jen do velký sklenice, tak proto má dýně zvedlou čepičku.

 

Od rána bylo nádherně, tak jsem si dokonce po delší době zase vychutnala kafíčko na lavičce na sluníčku. Paráda.

 

Fotoknihy "2015"

Sláva! Fotoknihy mám pro letošek hotovy!!!

Kluky i nezapomenutelnou dovolenou :-) Hurá...

 

Deštivé a pochmourné počasí mi docela dost k vytvoření knih pomohlo. Opět zabraly spoustu času, ale stálo to za to. Ráda si je v klidu u krbu prohlížím, a tak vzpomínám a promítám si celý ten rok, který utekl opět jako voda. Sice nám odeslání knih zase pěkně pocukalo nervy, ale naněkolikrát se to naštěstí povedlo.

 

 

Rajčatová sezóna

Rajčatová sezóna vrcholí. Pomalu proto rajčata začínáme zpracovávat. Zatím opět vede sušení rajčat, jen oproti loňsku s tím rozdílem, že jsme sušili první várku v troubě. Taky to jde. Stačí poklást vydlabaná rajčata posypaná solí, bazalkou a provensálským kořením na pečící papír a sušit přibližně pět hodin při teplotě 100 stupňů (prostě aby nebyly syrový a zároveň ani přesušený). Já měla k dispozici různý velikosti rajčat, tak jsem ke konci sušení rajčata kontrolovala...rajčata udělaná tak akorát jsem vyndala, zbytek ještě případně dosušila. Po vychladnutí jsem rajčata naskládala do skleniček a zalila olivovým olejem. A je hotovo. Výsledek super! :-)

 

...můj velký "pomocníček"...takhle to dopadlo, když nesl misku rajčat do kuchyně :-)

...hotovo :-)

 

 

Loni jsem vydlabaný vnitřky rajčat využila na rajčatovou polívku, ale nebylo to ono, byla dost kyselá i přes dochucování cukrem. Tak jsme letos zkusili trochu jiný recept (to byla hlavně záležitost muže!), upravili si ho podle našich představ a chutí a výborná polívka byla na světě. Kdo by chtěl takto podobně využít zbytky rajčat, může zkusit. Já dělala poslední várku převážně jen z vnitřků rajčat. Aby byla ale o trochu sladší než posledně, přidala jsem ještě několik celých rajčátek opravdu pěkně uzrálých! Nikomu nechci tenhle recept nutit a upřímně tady říkám, že rajskou polívku ani omáčku fakt nemusím, ale tohle mi vážně chutná :-)

 

 

Italská rajčatová polévka

 

potřebujete:

• 4 lžíce olivového oleje
• 4 středně velké cibule
• 4 stroužky česneku
• asi 1 kg rajčat (dáváme podle oka, možná i víc než kilo, spíš podle toho kolik jich potřebujeme zpracovat :)
• pepř
• sůl
• cukr
• bazalku (já měla bohužel jen sušenou, čerstvá bude lepší!)
• 2 dcl smetany ke šlehání (nemusí být)
• strouhaný parmezán
• (máslové nebo sýrové tyčky k zakousnutí) - lze sehnat v Lidlu, kombinace polívky, parmezánu a tyček je pro nás opravdovou lahůdkou

Postup:

Na oleji osmahneme cibuli a česnek nakrájený najemno, přidáme rajčata (nebo vnitřky rajčat) nakrájená na kostičky, zalijeme vodou tak, aby bylo vše akorát ponořené. Osolíme, opepříme a vaříme cca 20 minut do změknutí rajčat. Polévku rozmixujeme dohladka. Přilijeme smetanu a ještě krátce povaříme. Dle chuti přidáme cukr. Můžeme ozdobit čerstvou bazalkou. Podáváme s nastrouhaným parmezánem a máslovými nebo sýrovými tyčkami. :-)