...a je to tu zase...

...zase marodíme, pořád dokola :-(

Bacil skáče z jednoho na druhého, takže dní bez nemocí

aspoň u jednoho z nás je fakt zoufale málo.

Ale i tak vzpomínám na dny, kdy nám bylo dobře.

Před koncem roku jsme stihli návštěvu vánoční ZOO ve Dvoře Králové.

Příjemné zpestření těch dlouhých tmavých dní bez sněhové nadílky.

Sníh napadl sice až po novém roce, ale i za těch pár dní, co vydržel,

kluci s velkým nadšením bobovali aspoň z malého kopečka za domem :-)

Třeba se ještě nějaké té sněhové nadílky dočkáme. A snad i toho zdraví!!! :-)

Dinosauři

Už pár týdnů u nás doslova frčí! :-)

Nedávno byli kluci s dědou a babičkou na výstavě dinosaurů

v Brně a od té doby se o nás nemluví o ničem jiném.

Při nedávném marodění si mladší pouštěl dokola dinosauří videa a

některé názvy těch (pro mě) potvor zná líp než já :-)

A jejich radost z triček s dinosaurem...to ani nemusím popisovat.

Naprostá bomba!!! :-)

No a dinosauři se dostali už i na značky kluků,

kterými si označili svoje šuplíky s věcmi,

aby si líp poznali, který je čí...jména jsou spíš už jen

pro neschopnou maminku, aby si ty potvory (a tudíž i šuplíky) nepletla! :-)

A o tom to je...

Někdy v říjnu jsem se tu zmiňovala, že napíšu něco málo i o naší Terezce,

která se nám narodila v listopadu. Před pár dny už to byly tři měsíce,

co je s námi doma. Neskutečně to letí...

Jsme tak móóóc rádi, že mají kluci sestřičku! A my dceru :-)

Je to nádherný pocit a užívám si to zase úplně jinak než s klukama.

Starostí a všeho toho okolo samozřejmě přibylo, ale dá se to zvládat.

Kojení u Terinky řadím úplně do jiné ligy, najednou to jde a troufám si říct,

že je to hrozně znát i na mně samotné, ať už z mého pohledu nebo z pohledu ostatních.

Jsem v pohodě a maximálně spokojená!!! ♥

A o tom to je.

Cítím, že už jsme kompletní...

Když jsme si malou přivezli domů, museli jsme ji podle dr. v porodnici vážit,

protože prý nepřibírala jak by měla. Už "TO" mě stresovalo. Bála jsem se,

že to kojení půjde zase špatně jako u kluků :-(

Naštěstí se po pár dnech ukázalo, že Terezka přibírá hezky,

a tak jsme i tu provizorní kuchyňskou váhu (proto to 1.foto)

pro její vážení mohli zase vrátit na své místo! :-) Huráááá!

Dnes má už zase o pár centimetrů a gramů navíc a my jsme za to moc rádi!

♥

A kluci naplno zapojují a využívají své auťáky od Ježíška

pro odvoz jejich plínek. :-)))

Tomu jsem se fakt musela smát...

No, rozhodně se nenudíme.

Tak hezký týden přejeme. :-)

Vyzdobili jsme...

... klukům pokojíček...

Mladší "zdědil" kapsář nad postel po starším.

"Nevýhoda" druhorozeného :-)

Tak jsme mu udělali  radost alespoň

novými nálepkami Medvídka Pú.

Jásal. Pomáhal dokonce lepit.

Je naprosto spokojený. A za to jsme jedině rádi. :-)

Pro staršího byly nálepky naprostým překvapením.

Měla jsem v zásobě dvoje, zatím zvítězily tyto:

ideálně barevná zeleno-červená autíčka, která

se hodí jak k výmalbě, tak k novému kapsáři.

To je opravdu pouhá náhoda! :-)

Starší jásal podobně jako mladší.

A já nakonec taky, protože jejich radost

je pro mě tou "největší" radostí a odměnou. :-)

Vymetená...

...obloha, kafíčko na stole,

sluníčko svítí o sto šest.

Včerejší parádní dopoledne strávené

s kamarády na zahradě a dětmi.

Už jsme taky "odzimovali" domeček, který přes zimu sloužil

převážně jako skladiště hraček na zahradu.

Kluci nadšení, že se nám od podzimu poprvé

podařilo otevřít zaseknutá okýnka. :-)

Po sněhulácích už téměř ani památka

a vřesy kvetou naplno. :-)

Miluju tohle období, kdy se všechno probouzí k životu

a hlavně ta nálada je hned o něco veselejší!

Sněhuláci

Včera tu napadlo tolik sněhu...jako vlastně za celou letošní zimu ne.

Kluci si chtěli postavit sněhuláka, tak jsme se na to vrhli.

Nakonec se v pohodě zapojili  oba a "uplácali" si vlastního. :-)

Sníh ale taje hodně rychle,

takže ráno už budou sněhuláci nejspíš roztátí...

Ve sněhu si hrajou kluci tak rádi.

Ale po většinu letošní zimy bohužel i tady

v podhůří převládalo spíš bláto.

O to víc si užíváme sněhu aspoň tyto pouhé dva dny,

když víme, že za pár dní nejspíš přijde

to očekávané a krásné jaro :-)

Příroda už je téměř nachystaná!

A my se na jaro těšíme opravdu neuvěřitelně! :-)

Střípky posledních dní...

anebo kdo si hraje, nezlobí.

U nás to teda neplatí vždycky, ale většinou naštěstí ano! :-)

Stále ještě nejsme úplně fit, k tomu venku počasí,

které připomíná spíš apríl (aspoň teda tu),

tak si to ven ještě úplně neriskneme.

A tak stavíme dráhu pro mašinky

(nejlíp každý den jinak samozřejmě),

zapojujeme složky záchranného systému, traktory, atd.

Samozřejmě kluci nezapomínají svézt maminku, tatínka a dědu

v nákladním vlaku (viz horní foto vpravo),

máme se prostě skvěle! :-)

No a dnes došlo taky na oprášení puzzle a

menší "výtvarnou dílnu" - velikonočního zajíce,

abych ty naše rošťáky trochu zaměstnala.

Kromě vystřižení šablony zvládli téměř vše sami.

Inspiraci jsem zahlédla na FB,

jen jsme dolepili ještě tlapky.

Už se těším na razidla všech možných tvarů

(brzy objednám), protože stříhat ty pidi kytičky

byl vcelku oříšek...ale nakonec je kluci zvládli i nalepit.

A takhle to vypadá, když se nechtějí fotit...

...proč by jako mamince pózovali, že? :-)

Pěkný zbytek týdne.

Výlet do zámeckého sklepení...

...v Litomyšli.

 

Momentální nápad.

Neplánovat a jet. 

Většinou to bývají ty nejlepší výlety.

Včera se nám to potvrdilo :-)

 

Už si ani nepamatuju, kdy jsme byli naposled v neděli na výletě.

Včera jsme si vyrazili do mé milované Litomyšle. I s klukama a babičkou.

Právě od ní jsme se dozvěděli o výstavě stromečků a vánočních ozdob v místním zámeckém sklepení.

 

 

I pro menší návštěvníky bylo připraveno malé zpestření výstavy. Luštění tajenky a hádání pohádek pomocí rekvizit umístěných mezi stromečky. Kluci sice nepoznali všechny pohádky (mladšímu to bylo upřímně ještě úplně fuk :), ale aspoň to byla taková milá rodinná akce, kdy i my jsme občas trochu zaváhali :-) Díky vyluštěné tajence si kluci mohli vybrat malý dáreček a všichni jsme tak byli maximálně spokojeni. Nakonec jsme si také vyzkoušeli zdobení ozdob pomocí lepidla a třpytícího se prášku, díky němuž jsme se třpytili i my sami v nedaleké cukrárně  ještě hodinu potom :-)

 

Nezapomněli jsme se zastavit ani u voskového srdce pro  Václava Havla, které je právě v zámeckém sklepení natrvalo umístěno. Plastika srdce je vyrobena zhruba z 5000 kilogramů svíček, které lidé zapalovali po smrti našeho prvního českého prezidenta na pietních místech po celé zemi. Pro děti srdce představovalo ideální zábavu v podobě malinkatého bludiště a obíhání jej stále dokola :-)

 

Krásná neděle zakončená jednou přepadovkou - návštěvou u mužova bratrance (se kterým si plánujeme vidět se už několik let) neměla chybu! Děkuji za ni...

 

...pouštění draka...

...díky sluníčku a ideálnímu počasí (i větru)  už několik dní po sobě pouštíme draka...

 



...a to doslova. Tomík našeho jedinýho draka pustil hned první den.

Přistál sousedům na stromě nejvýš, co mohl :-)

 

A tak jsme si během jednoho večera vyrobili vlastního. Stačil starý balicí papír,

dvě laťky na kříž, lepidlo (např. Herkules), pevný provázek, fixy, stužky na ozdobu :-)

 

Sami jsme byli překvapeni tím, jak drak perfektně lítá...na to, že jsme ho vyráběli poprvé :-)

A ta radost kluků, to je pro nás ta největší odměna :-)

 

Jak jsme poprvé dlabali dýni

 

Sice je dnes posledního října, ale i tak jsme si poprvé zkusili dlabat dýni. Zelinář nám dovezl tak akorát velkou, pěkně tvarovanou, pro naše účely úplně ideální. Ještě pár dní nám bude dělat ozdobu u vchodu. Klukům se osvětlená moc líbí, tak jsem ráda. Bylo to pro ně úplně něco novýho. Samotná svíčka nám v dýni zhasínala kvůli větru, vešla se nám jen do velký sklenice, tak proto má dýně zvedlou čepičku.

 

Od rána bylo nádherně, tak jsem si dokonce po delší době zase vychutnala kafíčko na lavičce na sluníčku. Paráda.

 

Lampionový průvod

Kvůli nemocem jsme už jeden lampionový průvod propásli. A tak jsme si ten úterní užili o to víc. Vojta šel podruhé, Tomík poprvé. I když vlastně on úplně nešel, vezl se na dědově vozíčku, takovou vzdálenost prostě neujde...ale i tak si to, myslím, užil. Světýlka bylo vidět i na několik metrů daleko, dokonce nám na tu večerní procházku nádherně svítil měsíc. Povedená akcička. :-)

 

...a pár obrázků nakonec - nedávná návštěva z lesa si to docupitala přímo až před naše okna :-)

...díky teplýmu podzimu muškáty ještě stále kvetou, takže rovnou pak přejdu asi už na zimní výzdobu :-)



Fotoknihy "2015"

Sláva! Fotoknihy mám pro letošek hotovy!!!

Kluky i nezapomenutelnou dovolenou :-) Hurá...

 

Deštivé a pochmourné počasí mi docela dost k vytvoření knih pomohlo. Opět zabraly spoustu času, ale stálo to za to. Ráda si je v klidu u krbu prohlížím, a tak vzpomínám a promítám si celý ten rok, který utekl opět jako voda. Sice nám odeslání knih zase pěkně pocukalo nervy, ale naněkolikrát se to naštěstí povedlo.

 

 

Rozhledna Mariánka

 

Asi před měsícem jsem četla v novinách o nedávno nově otevřené rozhledně Mariánka na Mariánské hoře nad Horní Čermnou. Nakonec to byl parádní tip na nedělní výlet, kdy ještě dost svítilo sluníčko a mraky zdobily modré azuro na obloze :-) Ani silný vítr nám výlet nezkazil (kapuce nás zachránily) :-) Naopak jsme si ho ještě zpříjemnili ulovením dvou kešek nedaleko rozhledny (poprvé v plném složení...i s klukama) a po dlouhé době obědem v restauraci ve čtyřech. :-)

 

...výhled z rozhledny...

 

Na to, že je rozhledna Mariánka v provozu teprve pár měsíců, má příjemné i praktické zázemí...lavičky, zastřešené posezení a hlavně perfektní vyžití pro děti (skluzavka, menší horolezecká stěna, houpačky pro malé i větší děti, WC). K tomu lehký přístup přímo k rozhledně autem a vstup zdarma.

 

 

Z návštěvy Katorků :-)

Víkend s Katorkama. Krásně nám bylo. Díky ♥

Zdeni, s tou "slaměnou" jsi to teda vystihla :-)))

 

...děti v domečku (o tom někdy jindy) a na zahradě drandící na motorkách a traktoru sem a tam, aj.

Ani mladší nezůstali pozadu a parádně stačili starším...viz hra "na školku", viď, Zdeni? :-))

Dokonce jsme si i stihli popovídat :-)

 

...a červánky nakonec :-)

Sv. ne/Valentýn

 

Svatého Valentýna doma neslavíme (kdysi dávno jsem takový svátek brala samozřejmě úplně jinak, jen z hloupé"Valentýnky"  by se mi podlamovaly kolena :)). 

 

Ale včerejší dárek od Vojty ze školky mě fakt potěšil. Od té doby, co do školky chodí a vyrábí různé věci, výrobky, drobnosti a maličkosti, si tak nějak víc užívám svou radost z jeho radosti, když mi něco domů přinese a s rozzářenýma očkama mi "dáreček" předává. A o tom to je. Radovat se z malých věcí a drobností. I to nám dokáže  udělat si den hezčí a byla by přeci škoda si ho kazit nějakou hloupostí. :-) Mějte se krásně!

 

Krkonoše II

Konečně nám to dopadlo. Téměř celý týden na horách. A hlavně...bez vaření!!! :-) Juchůůů! Pro mě největší relax za poslední měsíce. Neříkám, že 24 hodin denně týden v kuse s klukama pohromadě byla vždy úplná pohoda, ale i tak jsme si to dostatečně užili. Každodenní procházky, stavění sněhuláků, bobování, sáňkování (na kopci i po cestách) nám fakt bodlo. Sněhu jsme si užívali co to šlo, protože podle zpráv z domova tu vše za jeden den roztálo. Počasí se během týdne na horách změnilo tolikrát, že jsme zažili jak liják, tak chumelenici, ledovku, nádherný azuro a předposlední den na vrcholkách dokonce i vítr srovnatelný s vichřici. Mazec...

 

Horský vzduch nám opravdu prospíval. Bohužel po pár dnech doma se vrátila části z nás rýma a kašel. Těžko říct, jak se tohohle zbavit aspoň na pár týdnů. Ale snad budeme zase brzy fit.

 

Kluci spali výborně. Večery s "chůvičkou" na baru tak neměly chybu. Kulečník, šipky i posezení s kytarou byly moc fajn. A ty koktejly...hmm!!! Dále písničky, co jsem naposled zpívala na táboře před deseti lety. Stodvacetikilový týpek válel na kytaru úžasně. Doslova klamal tělem. Strhnul všechny přísedící a zpívalo se do noci. Fakt neuvěřitelný večer, co mi připomněl krásný chvíle na táboře. Shodli jsme se, že posedět "jen tak" u kytary je v dnešní době vcelku vzácnost. Bez mobilů, notebooků, ipadů, tabletů...bylo to pro mě takový pohlazení po duši, vážně. Škoda, že další plánovaný večer s kytarou nám už nedopadl kvůli nevolnostem, který se šířily po hotelu den co den na další návštěvníky a neminuly ani nás. Ale ještě to dobře dopadlo, aspoň v předvečer odjezdu :-) Byl to fakt parádní týden, na který jen tak nezapomeneme a věřím, že se sem brzy vrátíme!!! :-) Hotel Javor vřele doporučujeme všem, hlavně rodinám s dětmi!  



...blbneme na terase, stavíme sněhuláka...a sněhová nadílka za jednu noc...

 



 

...nejhezčí den z týdne, azurové úterý (dvě první fotky), dál stavění dalšího sněhuláka a návštěva Krakonoše v infocentru, kde jsme přečkali čekání na skibus kvůli vichru...

...vpravo kostel sv.Petra a Pavla nedaleko Pomezních bud...

 

...pohled do údolí...

 

...Malá Úpa...loni foceno v létě z protějšího kopce (tady)

 

...u kostela...kousek od Pomezních bud...

Vláčkodráha

V posledních dnech u nás docela frčí stavění dráhy pro vláčky. Parádní zábava pro kluky v nepříznivém počasí...teda jak se to vezme. Ten starší je rád staví, ten mladší je rád bourá, což starší nesnáší a tak máme na denním pořádku bratrohádky :-) Ale tak nějak jsme si zvykli a někdy je to spíš už úsměvný :-) No, rozhodně se nenudíme :-))

 

 

Malý fotograf

Dnes dopoledne mi Vojťula zabavil foťák. "Lítal" po bytě a fotil, co ho napadlo. Strašně ho to bavilo, i když já už z toho tak nadšená rozhodně nebyla! Ale pár fotek se mu vcelku povedlo. Tak přikládám malou ukázku asi z padesáti "kousků" :-)

 

 

Draiáda aneb když nefouká

Pár fotek z nedělní drakiády. Počasí vyšlo, co se týče sluníčka, fantasticky. Co se týče větru, tak jsme si s drakem ani "neškrtli". Děti i rodiče přestalo běhání po kopci s drakama po chvíli bavit :-) Provizorní zábavu si děti tak našly v přistaveném traktoru s vlekem, náš Vojta tam s kamarádem strávil téměř celé odpoledne, ani nás nepotřeboval. Jen když si chtěl postěžovat, že ho někdo bouchnul, škrábnul, apod., což se u takových dětských her stane každou chvíli  :-)

 

Nakonec jsme se ale přeci jen dočkali a draka hodně vysoko na nebi viděli. To když si ho "zapřáhli" organizátoři za čtyřkolku, viz foto dole. Holt moderní technika se nezapře :-)

 

 

 

Narozeniny 1 + 3

Náročné období začalo, ale pomalu si začínáme zvykat. Nástup do školky zvládá Vojťula dobře. A řekla bych, že i maminka a tatínek :-) Pro všechny je to nová situace. Plus můj částečný návrat do práce, není těch změn málo, ale zvládáme a po těch 3 a půl letech doma je to někdy i příjemná změna :-)

 

Na začátku a uprostřed září jsme k tomu oslavili narozeniny našich kluků...rok a tři, šíleně to uteklo, ale užili jsme si obě oslavy jak to jen šlo! :-) A zase to setkání s naší rodinou, to bylo to NEJ (aspoň pro mě rozhodně!)

...oslavenci... :-)

...s klukama a kluci sami (vyfotit je líp dohromady se ukázalo fakt jako nemožný!) :(

 

 

...dárečky klukům od tety Lucky (medvídek "chodí" a "musí" do MŠ s Vojťulou každý den)

 

 

 

...oslava č. 2 :-)