Bráchové

...bráchové v kočárku po strejdovi :-)

 

...někdy přidám ještě fotku dvojkočárku po mamince a tetě Léně :-) Na rozdíl od "dnešních" kočárků je v těchto spoooooooustu místa!

 

Vánoce 2013

Vánoce už jsou minulostí, ale krásně jsme si je ve čtyřech užili. A vlastně nejen ve čtyřech. Následující svátky po Štědrém dnu jsme strávili v rodinném kruhu, takže jsme vlastně prožili troje Vánoce, naprosto parádní dny to byly :-) Jak už jsem tady psala...mám moc ráda rodinné sešlosti, neumím si bez naší rodiny svátky už ani představit. Stále se rozrůstáme, a tak je i čím dál  víc veseleji! :-) Copak letos, to máme ještě mezi sebou dvě "ležící" miminka, ale za rok nebo za dva, to bude teprve sranda. To už budou chodit, mluvit, lítat sem a tam a Vojta bude už taky úplně "jinde". Ale i na to se těším!

Po dvou letech jsem si taky oživila ruční výrobu dárků. Baví mě to. Vždycky se hrozně těším, co na to řeknou obdarovaní a myslím, že i letos dárky překvapily a potěšily, za což jsem moc ráda! Letos to byl pečený čaj a vaječný likér (podle Katorka, moc díky za recept - ta chuť je luxusní). Asi budu muset udělat další várku, protože nám zbylo sotva na ochutnání. Tak snad chutnal i babičkám :-)

 

 

Pohodové, klidné a usměvavé Vánoce! :-)

 

 

4. adventní neděle

Čtyři adventní neděle jsou za námi!

 

Ta dnešní byla obohacena zážitkem z Rybovy vánoční mše ve zdejší kapličce. Bylo fajn vidět to i z druhé strany, ze strany posluchače! :-) Jako kdyby se zastavil čas, sešli se místní i nemístní...jsem ráda, že se najdou ještě lidi, kteří si dají tu práci a takové dílo nacvičí i pro malou vesnici jako je ta naše. :-)

 

 

Tomíkovy 3 měsíce

...Tomíkovy 3 měsíce...
...neuvěřitelně rychle to letí...
...ale neumíme si to bez něj už vůbec představit...
...oba jsou naše zlatíčka... :-)

Naše pečení :-)

Druhé naše pečení, tentokrát vanilkové rohlíčky, bez kterých by Vánoce nebyly ty pravé Vánoce! :-) Muž je miluje a tajně mi na ně chodí do spíže, ale pekla jsem je hlavně pro něj, tak ať si dá.

 

Vojťula mi při pečení pomáhal, ale tentokrát míň než při pečení perníčků. Obalování v cukru už zvládnul na jedničku, sem tam byla potřeba malá pomoc, ale spíš výjimečně. Udělali jsme rovnou trojtou dávku, protože právě rohlíčky u nás prostě vedou a nikdy jich není dost. :-)

 

Obdivovala jsem Vojtovu fantazii, kdy s rohlíčkem (co by s mašinkou) v ruce projížděl cukrovou "dráhu" sem a tam a ještě si u toho zpíval něco na způsob "Jede, jede mašinka", tak jsme se pěkně pobavili.

 

Pro mě opravdu chuťově nejlepší rohlíčky dělám podle níže vloženého receptu v odkazu (jen dávám místo lískových oříšků vlašské ořechy, i tak jsou rohlíčky krásně křehoučké).

 

http://dolcevita.blog.cz/0712/nejlepsi-vanilkove-rohlicky-na-svete

 

3. adventní neděle

Tak už tu máme 3. adventní neděli. Hezky si ji užijte. :-)

Vánoční krůta

Nejen v minulých letech, ale i letos jsme dostali z manželova zaměstnání krůtu jako vánoční dárek. :-) Pro nás je to vždy příjemný dar, protože masa není nikdy dost a my ho moc rádi, obzvlášť to krůtí. I když je někdo nespokojený, že je to rok co rok stejný balíček, my ho vítáme s plnou náručí. Do mrazáku se nám maso vešlo úplně akorát. Pár dní na to jsme další šuplík naplnili po vrch hovězím, takže v následujících měsících máme rozhodně z čeho vybírat. Jen inspirace na nové recepty někdy dochází, ale určitě si s tím i tak nějak poradíme. :-)

 

Levé foto nahoře - krůtí srdce...z toho zvuku vyjímání z krůty se mi dělalo fakt mdlo...ale manžel si to užíval...

 

Pravé foto nahoře - už jednodlivé naporcované části masa připravené do balíčků

 

Prostřední foto - krůta s klukama, aby bylo vidět jak byl ten "pták" letos velký! :-)

 

2. adventní neděle

Hezkou 2. adventní neděli! :-)

 

 

Mikuláš :-)

 

Tak u nás dnes byl Mikuláš. Vlastně poprvé od doby, co tu bydlíme. Loni nám přišlo, že je na čerty ještě Vojťula malý a tak jsme je ani "nezvali". Utekl rok a už je tu Mikuláš zase, tentokrát se týkal už i nás.

 

Vojta nás mile překvapil, ani se moc nebál. Společně jsme čertům zazpívali jeho nejoblíbenější písničku - "Já mám koně" a tak dostal i malé dárečky! Pak jen opakoval, že tu byli čertíci a Mikuláš a že bude hodný...uvidíme, jestli si ty hračky bude chvíli uklízet a jestli chvíli vydrží nezlobit! :-)))

 

 

Perníčky

...výše porovnání z pečení perníčků loni a dnes :-)

 

...níže dnešní pečení!

 

 

 

Tak jsme se pustili do pečení, pro začátek stačí pečení perníčků. Díky Katorkovi za recept, těsto je fakt perfektní a výborně chutná.

 

Když porovnám loňské a letošní pečení, obojí bylo příjemné...všechny perníčky jsme zvládli spolu s Vojťulou vykrájet a narovnat na plech, jen loni to ještě tak neuměl. Letos ho to bavilo určitě víc. Největší zábava však byla vykrajovat tvary přímo doprostřed těsta anebo těsto krájet na pidi kousíčky, které jsem mu pak taky upekla. Myslím, že budeme muset udělat ještě další várku :-)

 

Doma jsme moc perníčky nepekli, prý se většinou mamce nepovedly a rovnou byly tvrdé. To mě asi odrazovalo i další roky a tak jsem se do nich pustila znovu až s Vojtou, loni. Ani jsem je nestihla nazdobit a vlastně téměř všechny snědl skoro sám. Ale pořád lepší než kupované sladkosti! Letos chci zdobení zkusit, tak se snad podaří, i když moje výtvarné umění je na bodu nula...ale podle vzoru to snad nějak zvládnu. Uvidíme...

 

Aspoň jsme si dnes doma kromě výzdoby v oknech trochu navodili vánoční atmosféru i linoucí se vůní :-) Už se těším na další pečení, příště to budou nejspíš vanilkové rohlíčky. :-)



 

1. adventní neděle

 

 

Pěknou 1. adventní neděli! :-)



Naši kluci

 

Už je to něco málo přes dva měsíce, co jsme doma čtyři. Tak nějak mi to stále přijde neuvěřitelné, že už máme dvě děti! Někdy si připadám jak ve snu, že patřím mezi dvojnásobné maminky...

 

Nedávno jsme se ségrou vzpomínaly na naše dětství a tak nějak i na to, že jsme si neuměly představit, že my dvě budeme mít někdy vlastní rodinu, hlavně asi děti ne...a teď...je všechno jinak. Ale jsme za to moc rády a určitě nejen my :-) Je to fajn, cítím se potřebná, baví mě se o děti starat (nesmím zapomenout na muže!) a myslím, že teprve s klukama si užívám života naplno...sice je to někdy náročné, ale myslím, že náročnější to mají maminky se třemi nebo čtyřmi dětmi, takže si vůbec nemůžu stěžovat a ani nechci.

 

Jsem spokojená a šťastná! :-)



Davis cup 2013

Tak je to doma, Davis cup opět v ČR...naši to dokázali, huráááá! :-)

Obhajoba je vždycky (nebo většinou) těžší než výhra, před klukama fakt klobouk dolů!

 

Vlevo nahoře náš velký fanoušek při loňském vítězství našich. :-) Letos už "hurá" dělal pouze mimo foťák. Uvidíme, jestli naši příští rok udělají hattrick...bylo by to hezké, už teď je to historický úspěch, který se jen tak nevidí...jen tak dál :-)

Když se reportér hned po zápase kluků na ten hattrick ptal, úplně mi to připomnělo často kladenou otázku na nás...jestli budeme mít teda do třetice tu holčičku? Tenisti nakonec odpověděli stejně jak odpovídám já...rádi si teď užijeme naplno to druhé dítko a teprve pak můžeme uvažovat o třetím...tak uvidíme... :-)

...z podzimní procházky

...z předvčerejší a dnešní procházky...
...vychutnávám si podzimní / skorozimní slunečné dny
...čerpám energii na ty nadcházející tmavé...
...bylo nádherně, škoda sedět doma nebo doma pracovat :-)

Víc takových krásných dnů! :-)

Podzimní tvoření

Konečně mám hotovo...aspoň malá podzimní výzdoba na okno, aby na něj neskákal náš kocour Bobeš :-) Vojta tvořil taky svoje dílo, pouze z javorových listů, ale nestihla jsem ho bohužel vyfotit, tak někdy příště. Je krásné pozorovat jak všechno napodobuje a okoukává ode mě...písek si do truhlíku nabral sám a začal tvořit. Je nám spolu hezky, i když to chce spoustu trpělivosti. Hračky jsou ted tabu, tak spolu hlavně vaříme, kuchyn nyní prostě vede :-)

 

Svítí slunce nad hlavou

Tohle mi dnes po ránu zvedlo náladu! Opravdu povedené dílko! :-) Co tomu říkáte vy?

http://www.youtube.com/watch?v=HdLGYH5qtXo

 

 

Prodloužený víkend

 

Prodloužený víkend se nesl v duchu pohody, klidu a dá se říct, že jsme se sešli hlavně kvůli jakémusi loučení s "babím létem"...dobrá akcička to byla. Pohodový lidičky, soudek piva, šipky, jídlo, pití, pěkné a teplé počasí, co víc si přát. Myslím, že si to v dalších letech zopakujeme :-) A rádi...

 

 

Pizza

Dnes jsem náhodou přišla k receptu na pizzu od mojí švagrové, tak jsem ho hned musela vyzkoušet...někdy už nevím co vymýšlet k jídlu, jak k obědu, tak k večeři, takže nějaké to oživení a změnu vždycky uvítám :-)

 

 

Pizza (z bílého jogurtu)

 

• těsto: 250 g polohrubé mouky, 1/2 prášku do pečiva, 1 vejce, 1 malý bílý jogurt, sůl

• náplň: možno dle vaší fantazie...já jsem těsto pomazala kečupem smíchaným s kořením na pizzu, dále jsem pokladla šunku, rajčata, klobásku, hermelín a pár minut před koncem posypala nastrouhaným tvrdým sýrem

• pečeme na 180 stupňů cca 20 minut (prostě do zezlátnutí)

 

 

Pizza byla výborná, jen soli bych dala příště víc...odhaduju to určitě na celou lžičku. Tak by byla pizza ještě lepší než byla dnes :-)

 

 

Drakiáda

 

O víkendu jsme se podruhé zúčastnili místní drakiády. Počasí vyšlo dokonale oproti předchozím zamračeným dnům, i když vítr vál až až :-) Ale náš drak nelítal ani ve větším větru, ani v menším o den dříve...tak nám posloužil aspoň drak půjčený :-) Nechybělo ani opékání párků, kt. nám přišlo opravdu vhod :-) Akci zakončil lampiónový průvod. Vojta byl nejmenší účastník, ale zvládl to na jedničku...byli jsme na něj hrdí. Domů nám posvítil jako světluška :-)

Měsíc ve čtyřech

 

Dnes je tomu přesně měsíc, co se Tomík narodil a co jsme doma ve čtyřech :-) Neuvěřitelně rychle to letí a oba kluci nám fakt rostou před očima...každý den je vidět změna nebo pokrok...u Tomíka hlavně v délce tělíčka a pozorování světa, u Vojťuly pak především v mluvení. Občas je to sranda co už dokáže vypustit za moudra nebo prostě jen po nás zopakovat, člověk si už musí dávat pozor na to co říká :-) Až bude mluvit i Tomík, to bude teprve tóčo!!! :-) Šestinedělí je skoro za mnou, hurááá!

 

Kulatiny

Trochu nestíhám...nerada tuhle větu používám, ale teď je to prostě tak...je to pořád dokola, od přebalování ke kojení, od  kojení k přebalování, mezitím něco uvařit, abychom měli co do žaludku, postarat se o Vojtu, jít aspoň jednou za den ven...ale pomalu si zajíždíme režim, tak to snad půjde líp a líp :-)

 

Kulatiny jsou za námi, všechny dárky i přání mě moc potěšily, bylo to milé...jen toho panáčka si dám až při těch dalších :-) ...narozeninách :-)

 

 

Jedno podzimní odpoledne...

Deštivé dny jsou snad na chvíli pryč a tak si naplno užíváme sluníčka.

 

Pyšný bráška vozí Tomíka v kočárku. Procházky jsou u nás na denním pořádku. :-)

 

Já si vychutnávám sluneční paprsky plnými doušky, jako bych potřebovala načerpat energii na ty delší tmavé dny, které nás čekají...

 

Mám ráda babí léto, mám ráda dozrávající ovoce na zahradě...hlavně jeho veselé barvy. Dneska jsme s Vojťulou naše dozrálá minijablíčka i ochutnali, vynikající! :-) Užili jsme si krásné odpoledne...

 

 

Která je která?

Za pár dní tomu bude dvacet devět let od našich prvních narozenin. Tudíž za pár dní tomu bude už třicet let od našeho narození. Neuvěřitelné jak to uteklo a že už budeme patřit se ségruš mezi třicátníky. Ale spravedlivé je, že "to" utíká každému stejně :-)

 

Sice se nakonec nebudou konat žádné velké oslavy (vzhledem k jednomu těhotenství a u mě kojení), ale i tak věřím, že si to hezky užijeme a oslavíme případně dodatečně až to bude možné :-)

 

Asi před půl rokem poslala naše babička fotku výše do časopisu Překvapení. I pro nás to bylo obrovské překvapení, když jsme se s Léňou viděly takto zviditelněné přímo ve známém časopise na "Retro nástěnce"! Ale nakonec jsme měly radost :-) Máme pěknou památku na to, že se s námi babička chtěla tak trochu pochlubit :-)

 

 

Balón

Po dlouhé době dnes vysvitlo sluníčko. Sláva! :-) Hned je veseleji na duši.

V podvečer se nám přímo pár metrů od oken vznášel balón (vlevo nahoře je vedle něj trochu vidět i paraglidista - nebo tak nějak se tomu říká)...pro Vojťulu naprosto parádní podívaná a vlastně i pro všechny okolo, protože jeho přistání na protější louce sledovalo spoustu přihlížejících, možná celá vesnice  :-) Takhle blízko jsem ho neviděla asi ani já. V poslední době jich tu "létá" opravdu hodně, ale až dnes se nám ukázal fakt jako na dlani :-) 

 

 

Doma :-)

Jsme doma. Jsme čtyři :-)
Je "to" za námi a vlastně celé před námi.

Vojta si na brášku teprve zvyká, ale myslím, že si vede dobře!

Začátek nebude jednoduchý (hlavně pak ranní fungování maminky pro staršího), ale věřím, že za pár dní / týdnů / měsíců budu mluvit jinak :-) Hlavní je, že vše dobře dopadlo!

Vítej, Tomíku, doma a ať se Ti tu s námi líbí.

"Rytíř" a oheň

Vojta při tatínkově hře "na rytíře", originální "helma" :-) Jen díru na oči si otočil na druhou stranu...

 

Od rána tu panuje uplakané počasí. Před pár dny jsme  po několika měsících poprvé zatopili v krbu a je to paráda, dnes tomu není jinak. Užívám si ten pohled na veselé a teplé barvy ohně a stačí mi jen do něj zírat a nic nedělat...zvlášť teď, když jsem každý den fakt už jak "na trní" :-)

 

 

Protichřipkové citrony

Je to jen pár dní, co jsem v časopise narazila na zajímavý recept na nakládané protichřipkové citrony a dnes jsem ho konečně vyzkoušela. Zázvor, citron i med jsem doma měla, tak už se mi výsledná "šťávička" chladí v lednici. :-) A hotovo máte opravdu za chvíli, recept je rychlý a jednoduchý, pro mě ideální kombinace.

 

• jeden omytý citron nakrájíme na tenké plátky, případně na menší kousky (viz foto)
• oloupaný zázvor (cca 2 cm) nastrouháme na jemném struhadle
• do zavařovací sklenice (nejlépe se šroubovacím víčkem) dáme pár kousků citronu a trochu zázvoru, tento postup opakujeme, dokud není sklenice plná (nebo dokud vám nedojdou ingredience - já neměla ideálně velkou sklenici, proto mám naplněnou jen půlku, ale stačí to)
• na závěr vše zalijeme tekutým medem (350 g)
• tuto protichřipkovou "medicínku" skladujeme v chladu
• směs se dá použít na dochucení čaje nebo jen tak na lžičku
• je možno přidat i nasekanou cibuli a česnek, ale to mě moc nelákalo :-) 

 

 

Včera a dnes...

Včerejší podvečerní pohled na protější kopec... :-)

 

Vpravo nahoře včerejší  NEJ "úlovek" ze sbírání hub...možná pro mě opravdu poslední, aspoň v tomto roce, uvidíme...

 

Vpravo dole dnešní lívance s úžasnou čokoládovo-švestkovou "pomazánkou" dle receptu Katorka...díky!! :-)

Už jen čekat :-)

 

 



Blíží se to blíží...vzácná fotka bříška před pár týdny, která vznikla vlastně nechtěně a úplnou náhodou na jedné veselé sešlosti :-) Díky!

 

Postupně jsem dochystala vše potřebné, tak teď už vlastně nezbývá nic jiného než čekat na ten "den D"! Tak kdy si řekneš, že chceš být už mezi námi? Jsem zvědavá, kdy to nakonec přijde a určitě nejsem sama :-)

 

 

Na houbách...

Miluju les, ráda v něm čerpám energii a užívám si hlavně ten úžasný klid! :-) Včerejší dopoledne strávené v lese na houbách nemělo chybu. I když bylo trochu jiné než jindy, protože náš malý houbař neustále něco komentoval. Ale i tak nám bylo krásně! První várka sušených hub snad nebude poslední, i když ty další už asi nenasbírám já :-)

 

Slavíme...

Ani se mi nechce věřit, že to už byly dva roky, co se nám Vojťulka narodil. Přijde mi to jako chvilka, co jsme slavili jeho 1. narozeniny. O tomto víkendu (a nejen o něm) jsme malého oslavili jen tak v rodinném kruhu a bylo to moc fajn :-) Počasí přálo, děti se vyblbly a bylo nám dobře.

 

Katorkovi díky za tip na výborný čokoládový dortík, měl velký úspěch! U všech, kteří ho ochutnali. Při zdobení jsem opět sklouzla k lentilkám, ale nějak si nemůžu pomoct...líbí se mi, že je dort barevný, veselý a Vojta je má moc rád, tak proto se k nim asi zatím vracím :-) Jen to focení, to je stále téměř nadlidský úkol...ještě k tomu, když byl před Vojtou jeho dort, na který se mu fakt zbíhaly sliny a nešlo ho téměř udržet v klidu (!), ale jakž takž se společná fotka povedla, i když se do foťáku nedívá! :-)) Ale hlavně, že mu chutnal a oslavu si užil, to je hlavní...

Všem moc děkujeme za přáníčka a dárečky! :-)

 

Kéž by ten další rok utíkal aspoň malinko pomaleji, nějak rychle se nám Vojťula mění před očima...ale ve třech je to fajn...sice starostlivější, ale veselejší, i když jiné než ve dvou...a co teprve ve čtyřech, to bude "veselóóóó" :-)))

 

 

Cuketovo-brokolicová polévka se smetanou

Nedávno jsem ochutnala výbornou cuketovou polévku a hned si říkala, že tohle musím rozhodně zkusit doma uvařit. A dnes to dopadlo. Je to rychlovka. Recept jsem změnila pouze přidáním kousku brokolice, kterou jsem potřebovala zpracovat. Polévku jen příjemně chuťově zpestřila a přitom téměř nezměnila :-)

Cuketovo-brokolicová polévka se smetanou

• oloupeme 1 středně velkou cuketu, lžičkou vybereme semínka, cuketu nastrouháme na hrubém struhadle
• dále oloupeme 2 středně velké brambory, nakrájíme je na menší kostičky
• nakonec si připravíme kousek brokolice (nemusí být) a nakrájíme na menší kousky
• všechnu zeleninu dáme do hrnce a zalijeme vodou
• osolíme, přidáme jeden zeleninový bujón (lze i bez něj)
• vaříme do změknutí zeleniny
• nakonec zahustíme 12-ti % smetanou (já přidala ještě cca 50 ml mléka) se dvěma lžícemi hladké mouky, krátce povaříme a polévka je hotová :-)

Křtiny 2012

 

Nedávno to byl rok od Vojtíškových křtin. Připadá mi to jako včera, kdy se v místní kapličce sešla celá naše rodina. Vojta během křtu vcelku brečel, protože byl nevyspalý....pak trochu "řádil" před oltářem a spokojeně po kolenou prolezl vše, co mohl :-) Následující posezení u nás doma spokojeně prospal a my si užili společné poklábosení a pohoštění. Rodinné sešlosti mám ráda a zanedlouho budeme mít další příležitost se takhle pěkně všichni sejít, to Vojta oslaví druhé narozeniny, letí to letí....

 

Naše úroda III

 

Tak jsme se dočkali...sklízíme první úrodu hlívy ústřičné, kterou jsme letos poprvé zkusili vypěstovat doma a podařilo se. O víkendu určitě hlívový trs padne na nějakou dobrou mňamku, nejspíš na falešnou dršťkovou, tu my rádi :-) Katorku, dokonce jsem našla snad úplně stejnou hlívu u tebe na blogu :-))

 

Dále sklízíme česnek, letos se fakt vydařil úplně nejlíp za dobu, co ho pěstujeme, ale to je hlavně Pájova zásluha!!! :-)

 

A poslední úroda jsou zatím ostružiny, které zkoušíme letos taky prvně, takže plodů je zatím jen pár, ale Vojtíšek je nadšený a to je hlavní. Příští rok pokračujeme :-)

 

 

Vestavka

Nedávno jsme si splnili sen. Konečně máme vestavěnou skříň na všechny ty věci na sebe, které není věčně  kam dát :-) Šuplíky a výsuvné police, to je věc, vau! :-) Velké DÍKY patří hlavně švagrovi Mírovi, díky kterému se nám vše dle plánu podařilo uskutečnit a skříň nám vyrobil ve svých pidivolných chvílích! Ruku k dílu přiložil i Pavel, holt jsou to kluci šikovní. Už chybí jen šatní tyče na ramínka, ale to je pouze detail. Malá čístka - přebírka oblečení by taky neuškodila, ale tu budu muset udělat až "shodím" bříško dolů :-)))

 

Reakce okolí...

  

Nejsem sice zrovna příznivce načítání si článků o těhotenství, mateřství nebo zjišťování informací o porodu, abych měla všechno zmáknuté předem...natož sledování předpisových tabulek jak má dítě prospívat a porovnávání se s ostatními maminkami...jak to vše okolo prožívají, zvládají (až na pár nejbližších výjimek), ale občas zalistuju třeba v Mamince, což je jeden z mála časopisů, které mi nevadí. Spíš jen tak nakouknu, je třeba brát některé články s nadhledem, protože některé jsou trochu přehnané, co se týče hlavně rozumného pohledu na věc...

Už dlouho se chystám napsat něco k článku jedné maminky, který se mi dostal do ruky...týká se "strašně důležitých" reakcí okolí na těhotenství, děti a rodinu...a jako bych někdy opravdu slyšela to svoje okolí...občas si říkám, že snad není ani možné jakými "starostmi" se lidé zabývají a mnohdy jimi tak dokážou ublížit, samozřejmě aniž by si to uvědomovali a ještě si v tom někteří libují :-( Níže přikládám  malou ukázku oněch komentářů, třeba to někomu něco připomene... :-)

 

• Jste svobodní. - Kdy do toho už konečně praštíte?
• Nemáte děti. – Tak, kdy budete mít děti?
• Jsi těhotná. – Máš strašně malé bříško. / máš strašně velké břicho.
• Máte jedno dítě. – Tak, kdy bude druhé?
• Máte dvojčata. – To bych nechtěla ani zadarmo.
• Čekáte třetí dítě. – Jste blázni.
• Máte dceru. – Tak doufám, že druhé bude kluk.
• Máte syna. – Tak doufám, že druhé bude holka.
• Máte dva syny. – Chudinko, tak do třetice by to chtělo holčičku.
• Máte dvě dcery. – Chudinko, tak do třetice aspoň chlapečka.
• Malý věkový rozdíl mezi dětmi. – To musí být strašné. To by mě kleplo, kdybych byla tak brzo těhotná.
• Velký věkový rozdíl mezi dětmi. – To musí být strašné. To by mě kleplo, kdybych byla ještě těhotná.

Každý z nás je jiný. Každý z nás má nějakou představu o životě a o své rodině. Tím, že je jiná než mají ostatní, se od sebe odlišujeme a není na tom nic špatného, jen ostatní to někdy považují za špatné. Ale myslím, že je na každém z nás jak se s tím "popereme", vyrovnáme anebo se nad tím jednoduše zasmějeme :-) 

 

Minisraz alias předporodní sešlost :-)

 

Na pondělí jsme si s holkama ze střední domluvily minisraz  v našem studijním městě - Litomyšli...ještě předtím než se rozjedeme během nadcházejících dvou měsíců do porodnic :-) Tak nějak se to sešlo, že z našeho "jádra" (cca 10 holek, které se pravidelně scházíme), je nás pět těhotných :-) A ještě k tomu máme podobné termíny. V Litomyšli se nás sešlo nakonec jen šest, ještě dvě netěhulky, ale i tak jsme si odpoledne naplno užily, zavzpomínaly na studijní léta, prošly pár restaurací, cukráren a nakonec poseděly a podrbaly v oblíbených "klášterkách" :-) Tak zase někdy příště...ale to už asi v rozsáhlejším počtu, s "vyklubanýma" miminkama :-)

 

 

Restaurace u Zběhlíka

V neděli jsem zažila pravý kulinářský zážitek. Díky brašulovi, který nás do Restaurace u Zběhlíka pozval. Těšili jsme se na to od Vánoc, jen jsme se holt dřív nějak nesešli :-) Ale o to to možná bylo ještě lepší.

Téhle restauraci v obci Čistá u Litomyšle udělal velkou reklamu pořad "Ano, šéfe". První díl se vysílal na podzim roku 2011, to získala rodina Kuřových (majitelé) od Zdeňka Pohlreicha dvě hvězdy, což je i tak vcelku hodně, protože většina účinkujících je ráda i za jednu. Na nálepce teď mají už hvězdy tři. Další přibyla teď nedávno, když se "u Zběhlíka" točil po dvou letech druhý díl - jakási kontrola toho, jestli to dál funguje tak  jak má :-) A funguje. Myslím, že tito majitelé jsou ukázkou toho, že ještě existují poctiví a pracovití lidé. Sice jsme neměli možnost s nimi mluvit osobně, ale z toho co jsem viděla tenkrát v TV a četla v knize přání / pochval, soudím, že nejsem daleko od pravdy. To, že chovají pstuhy ve vlastním potoce a pěstují např. čerstvý salát na zahrádce hned vedle restaurace je taky spíš už výjimka (a to ještě nevím, jestli chovají i vlastní husy, které jsme viděli nedaleko a pan Kuře je zrovna zaháněl "domů"). K tomu v areálu najdete i parádní zázemí pro děti, malou chaloupku, ve které si můžou hrát, pár průlezek, trampolínu, dále zvířata - prasátko a zvědavé kozy, které cupitají sem a tam po mostku přes potok. Byli jsme dokonce svědky záchranné akce, kdy jedna z nich spadla z mostku dolů a pak šíleně naříkala....přežila :-) V areálu se toho nachází ale mnohem víc, např. posezení s grilem pro ubytované hosty, zahradní kuchyň, atd. Fakt paráda.

Ale teď už k tomu HLAVNÍMU - proč jsme do Čisté přijeli. Okusit zdejší speciality. Poprvé v životě jsem ochutnala předkrmy. Kachní paštiku, kachní játra i tatarák (podává se v morkové kosti, což jsem nikdy ještě neviděla, supr nápad)...krásně naservírované (nestihla jsem bohužel vyfotit)...nevím, co mi chutnalo víc, všechno mělo úžasnou chuť. A pak přišel hlavní chod. Já si vybrala lehčího pstruha (na fotce vypadá obyčejně...škoda, že se nedá jeho chuť zachytit). Běžně si ryby v restauracích nedávám, ale chuťové buňky si poručily samy :-) A dobře udělaly. Takhle udělaného pstruha jsem ještě nejedla...trochu nasládlá omáčka po jablkách a smetaně s karamelem, opravdová fantazie!!! Brambory i salát výborně ochucený, nevím čím přesně, ale fakt to bylo jiný než co znám. Ostatní byli taky moc spokojeni, ochutnali králičí vývar, kachnu, vepřovou panenku nebo hovězí pupek (přesnější názvy si nepamatuju). Takže od nás by Kuřovi  dostali určitě jedničku s hvězdičkou...1* :-) Ještě jednou velké DÍKY Lubovi a zaměstnancům restaurace. Vřele doporučuju. Stálo to za to!!!!!!!!!!!!! :-)

 

 

Dárek od Katorů

 

 

Velké DÍKY Katorkům za originální dárek Vojťulovi. :-) Padne mu jak ulitý a už ho ze sebe nechce ani sundat. Jen to focení aspoň v relativním klidu je stále nadlidský úkol, takže foto nic moc, ale malý pokrok je vidět - aspoň se na mě podíval :-)

 

Príma sobota :-)

Dnešní den nám zpříjemnila svatba našich známých, kamarádů a dvou supr lidiček v jednom :-) Byli jsme moc rádi, že jsme mohli být u toho, když si říkali své "ano". Potěšení bylo oboustranné a tak to má být :-) K tomu nečekané setkání s Katorkem, paráda. Zároveň jsme předtím pořídili spoustu věcí, které jsme už dlouho sháněli, takže to byl pěkný výlet se vším všudy. Sobotu parádně završila podvečerní procházka s našima, Chrisťou a Vojťulou. Trochu jsem si taky zavzpomínala na dětství, když jsme společně začali Vojtovi kreslit obrázky do písku / hlíny na cestě. :-) Už téměř tradičně se na zpáteční cestě zastavujeme u telátek ve zdejším kravíně. I dnes to mělo u Vojty velký úspěch. Dnešek neměl chybu! Díky.

Přesazování kytek

 

 

 

Dnes jsem se konečně přemluvila a dostala se tak pro mě k hodně neoblíbené činnosti jakou je přesazování kytek. Běžně se určitě přesazuje spíš na jaře, ale letos mě to tak nějak minulo ani nevím jak a najednou je srpen. Už jsem se na ty "chudinky" nemohla dívat, hlína téměř žádná...proto vypadaly tak jak vypadaly. Prospěla jim i nutná sprcha. A že je změna vidět, za to jsem ráda, určitě se jim hned líp poroste :-) Nakonec jsem jich přesadila víc než bylo původně v plánu, ale tím líp pro ně :-) Už mi jich zbývá přesadit jen pár, naštěstí jen těch menších, takže pohoda, dokoupím si jen několik barevných květináčů a po letech budu mít pěkně všechny sjednocené. Jen tak pro zajímavost jsem si dnes ty svoje zelené "kousky" spočítala a čítají dohromady kolem 25 kusů. Budu muset trochu přibrzdit, už je jich docela dost...ale za to oživení v celém bytě to vážně stojí! :-)

 



Cuketový guláš / polévka

Cuketa rodí o sto šest, několik jsem jich rozdala, pár si jich nechala a tak u nás teď v jídelníčku cuketa rozhodně "vede"! :-) A aby se nám nepřejedla a nemuseli jsme ji jíst na stejný způsob pořád dokola, snažím se ji udělat pokaždé jinak. Nedávno jsem dostala nový recept z rodinného kruhu (díky, babino), tak jsem ho dnes vyzkoušela a myslím, že se vcelku povedl. Tady je.

Cuketový guláš / polévka
 

• v hrnci orestujeme 1 cibuli
• přisypeme 2 lžičky mleté  červené papriky a cca půl lžičky gulášového koření
• dále přidáme 2 kusy středně velké cukety nakrájené na menší kostky
• zaprášíme hladkou moukou a ještě trochu orestujeme
• zalijeme vodou, zamícháme a necháme zakryté vařit asi 10 - 15 minut
• poté přidáme dvě menší rajčata nakrájená na kostičky, povaříme (rajčata celkovou chuť trochu zkyselí, příště asi dávat nebudu, záleží na vaší chuti)
• na zahuštění místo hladké mouky můžeme použít cca 3 menší hrsti ovesných vloček
• osolíme a přisypeme trochu sušené nebo čerstvé petrželové natě
• na zjemnění chuti můžeme už přímo na talíři přidat lžičku zakysané smetany nebo bílého jogurtu

Původní recept je na cuketový guláš, který je potřeba více zahustit než polévku, kterou jsem z toho nakonec udělala já. Receptů na polévku z cukety je velké množství, zkoušela jsem i krémovou, tak recept na ni i na další "mňamky" přidám třeba někdy příště.
 

Zavařování

 

 



Tak je to za mnou, druhé letošní zavařování, první (tmavé třešně) bylo tak nečekané a rychlé, že jsem se o něm vůbec nezmínila. Ani jsem na začátku léta netušila, že budu zavařovat broskve, ale nakonec se díky jedné známé naskytly pěkné kousky za slušnou cenu, tak jsem to zkusila...krásné, slaďoučké, na zavařování akorát, jen měly jednu podstatnou vadu, na kterou jsem přišla až doma...vůbec  nešly od pecky (téměř všechny jsem musela nakrájet - spíš odkrájet - na osminky), tak mi to dalo docela zabrat, ale nakonec se podařilo, nerada se vzdávám :-) A kompoty miluju.  Poprvé jsem dnes zkoušela zavářet do sklenic se šroubovacím víčkem, tak hodně doufám (!!!),  že mi všechny "chytly".

 

 

"Muži, kteří nenávidí ženy"

 

Za posledních pár měsíců jsem se trochu zase vrátila ke čtení. Nevadí mi knížky na způsob thrillerů nebo detektivních příběhů. A tak mezi prvními z nich nechyběl např. Hypnotizér a Paganiniho smlouva od Larse Keplera, vcelku povedené tituly.
 

Dnes se mi konečně podařilo dočíst další knihu, první část z trilogie Milénium - "Muži, kteří nenávidí ženy" od Stiega Larssona, vypůjčenou od švagra z jeho soukromé, vcelku "bohaté" knihovničky :-) Trvalo mi to poměrně dlouho, přeci jen v zimě se čte jinak, ale zdolala jsem ji a můžu vřele doporučit - napínavý příběh, zajímavé postavy, nečekané rozluštění zápletky (aspoň pro mě), prostě povedená kniha. Od pár lidí jsem slyšela, že viděli titul zfilmovaný a že je to vcelku masakr. O to víc jsem ráda, že jsem zůstala "jen" u knížky, protože si spoustu věcí představím podle svého a mnohdy asi ne tak detailně jak to je vidět ve filmu, což v tomhle případě fakt vůbec nevadí, i tak mi některé momenty daly dost zabrat. Přeci jen dva měsíce před porodem už teď asi zvolím trochu jinou tematiku :-) Tím nemyslím načítání knížek stylu péče o dítě a tak, na to vážně moc nejsem. Jakmile bude ale v budoucnu vhodná chvíle, určitě se k tomuto autorovi vrátím a přečtu si něco dalšího, prý to stojí za to, tak uvidíme :-)

 

 

Báječný letní den

 

Sluníčko pere o sto šest, ale lepší než povodně před nedávným měsícem a půl...bazén je teď hlavně pro mě nepostradatelný, zchlazení k nezaplacení a povinný odpočinek a klid se dá aspoň mnohem snáz vydržet :-) Vojťulka dělá ve vodě velké pokroky, zase je v ní rád a my s ním. Každým dnem toho umí víc a víc, dnes už dokonce dokázal sám "plavat" díky kruhu a pásku a zase za námi skákat ze schůdků. Šikula náš! :-) Následná grilovačka s rodinou zakončila další báječný letní den :-)

 

Naše úroda II

 

Malé pokračování naší úrody...pomalu nám dozrávají další plody, některé vlastně poprvé vůbec (maliny, papriky - snad se jim bude nadále dařit, na to, že je "zkoušíme" prvním rokem, vypadají slibně :-) Cuketu jsem letos zatím používala jen kupovanou, tak se těším na tu vlastní. Dost ji teď zařazuju do jídelníčku, nejlépe v různých obměnách. Hlavně u nás v poslední době frčí krémové polévky, takže vlastní zásoby se budou určitě hodit :-)

 

Taky jsme se konečně dostali k malé úpravě fotek, i když se ještě máme dost co učit, ale vypadá to už aspoň o trochu líp než dříve :-) Díky, Páji!

 

 

Naše úroda

 

 

Raduju se z naší vcelku pěkné úrody borůvek a prvního červeného cherry rajčátka :-) Letošní úroda ostatních plodin byla vcelku bídná, tak se nám to takhle aspoň maličko vykompenzuje. Borůvky mají úspěch hlavně u Vojťuly, ale o to víc jsem ráda, že jsme je loni zasadili :-) Konzumuje je rychlostí blesku, že za chvíli nebudou stačit asi ani dozrávat :-)