Vánoce 2014

Pár obrázků z letošních Vánoc. Byly pohodové, užili jsme si je v rodinném kruhu, za což jsem moc ráda! Dárky byly rozbalené během několika desítek minut, Vojťula to bral fakt hopem. Nač se zdržovat, že? Ježíšek byl štědrý, praktický, milý, vtipný, jsme naprosto spokojeni. A kluci ještě víc. Kuličková dráha "jede" každý den, ale přímo na Štědrý den, vlastně spíš večer, kluky nejvíc po rozbalení dárků nadchlo hrabání se, "uklízení" a povalování se v té kupě všech roztrhaných papírů od dárků a vydrželi u toho neuvěřitelnou dobu. Náramně se bavili, řehtali (samozřejmě i trochu škádlili), až jsme nad nima žasli a my si aspoň mohli vypůjčit tu kuličkovou dráhu a mít ji jen sami pro sebe :-)

 

...vánoční pouštění lodiček...

..."lodičky", adventní věnec a stromeček...

 

 

A tu něco málo z dnešní procházky na návštěvě u kamarádů.

  

  

Obecní cesta nebyla podle Vojty úplně dobře prohrnutá, tak to "zachraňoval" s půjčeným prohrnováčkem :-)

 

 

Šťastné a veselé

 

Přejeme Vám andělské prosluněné vánoční svátky prožité v klidu a pohodě! :-)

 



4. adventní neděle

Pár obrázků ze včerejší 4. adventní neděle a zároveň  neděle pracovní...ale aspoň jsme něco malinko dohnali. Nejen cukroví :-) Nemáme ho moc, ale na mlsání to bude určitě stačit. A velké DÍKY patří tobě, Zdeni!!! Rohlíčky jsou luxusní, hlavně ty s mandlema. Mňam. Budeme rádi, když nám jich pár zbyde na Štědrý den. :-)

 

...konečně doma...

Letošní advent nás nějak míjí. Sice je dnes už třetí adventní neděle, ale my zapálili svíčky opravdu až dnes. Za věnce (na dveře i na stůl) vděčím svým blízkým a vlastně i za vánoční výzdobu na okna, kterou jsem nebyla schopna kvůli nemoci udělat sama. Ale to jsou opravdu jen maličkosti, které nakonec i tak počkaly a svůj účel plní trochu později a vůbec to vlastně nevadí...

 

Ve čtvrtek jsme s mladším synkem viděli po necelém týdnu stráveném v nemocnici v Praze (v pokoji s výhledem na betonovou zeď) denní světlo. Tolik pro mě předtím samozřejmou "věc". Ale taky ruch města, holé stromy, zelené louky a západ slunce, který mám tak ráda a vždy nad ním žasnu. To všechno bylo najednou tak vzácné, nové, nevšední...

Jsem tak vděčná, že jsme zase doma a v pořádku.

Jsem vděčná za to, že jsme zase všichni pohromadě a relativně zdraví.

Vše jsme s Tomíkem nakonec zvládli hlavně díky rodině a přátelům.

...vážím si toho, že za námi jezdili každý den...

...že je to neobtěžovalo...

...že si na nás udělali čas...

...že nás rádi viděli...

...že na nás mysleli...

...že nám drželi pěsti...

...to vše nám pomáhalo a pomohlo to tam vydržet...

 

...obrovské DÍKY jim všem...♥

 

 

Na závěr jen opravdu doufám, že konec roku bude klidný, bez větších starostí. Tak moc si to přeju. Asi jako nikdy předtím. Věřím...

 

 

KLIDNÝ A VESELÝ ADVENT VÁM VŠEM!!! :-)



Háčkované stromečky II

...úterní mrazivé ráno...

 

...dnešní jasné a slunečné ráno...

 

Dnešní ráno bylo po dlouhé době krásné, plné sluníčka. V úterý jsem byla upřímně ráda, že nikam při té ledovce nemusím. Aspoň byl ale konečně čas dodělat všechny ty háčkované stromečky, aby mohly putovat na vánoční jarmark do školy a do školky. Zkusila jsem různé barevné varianty (říkala jsem si, že se třeba někomu na výzdobu bude hodit třeba i fialkový stromek...), načež mi náš tříletý Vojta včera povídá...:"Maminko, ale stromečky jsou zelený". A bylo hotovo... :-)

 

...fialkový a červený...

 

...zelený a oranžový (barevně ke krbu) :-)

 

...snad se budou líbit :-)

 

P.H.

...včera navždy odešel...

 

...jeho písničky poslouchám téměř od puberty, každá je jiná a přitom tak krásná, že bych si je mohla pouštět pořád dokola...

...ve spolupráci s Michalem Horáčkem složil neskutečně melodické, půvabné, melancholické i romantické melodie...

 

...moje nejoblíbenější, např.  Kocour se schoulil na tvůj klín, Dívám se dívám, Bude mi lehká zem a v neposlední řadě podle mě nejkrásnější melodie ze všech Panna a netvor

 

...vzpomínám...

 

 

Herní večer

Dny strávené jen a jen doma, převážně v posteli, začínají být jeden jak druhý a zároveň fakt nekonečný. Každá změna a zpestření vítám jak nikdy. Včera to bylo třeba několik partií kostek a žolíků, naprosto parádní večer s mými blízkými. Díky ♥

 

 

Háčkovaný stromeček

Ne že bych tu chtěla strašit už s Vánocema, ale tak nějak mě kvůli nařízenému klidu doma v teple přepadla chuť něco vyrobit na vánoční jarmark do školy nebo do školky. Tak jsem dnes oprášila háček a vlnu a pustila se do háčkovaného stromečku a docela mě to překvapilo. Sice mi to napoprvé dost dlouho trvalo, přeci jen je potřeba dost dlouhý řetízek (odhaduju určitě 4 metry), ale další snad půjdou rychleji. Taky než jsem "vytunila" (Zdeni, dík za tohle slovo, je to nejtrefnější!) ten potřebný kornoutek, aby byl velikostně akorát a vlna na něm tak pěkně vynikla :-)

 

Inspirovala jsem se tady. Jen s tím rozdílem, že jsem udělala menší kornoutek (průměr podstavy cca 8 cm) a zdobila stromeček zatím jen tím, co jsem doma našla. Na ostatní stromečky, kt. bych ráda vyzkoušela i v jiných barvách, budu muset dokoupit nějaký další drobnosti, ozdobičky. Špička by byla lepší možná taky do červena. 

 

Ještě jsem vlastně jinak lepila řetízek na kornout. Začala jsem zeshora, přišlo mi to snazší než zespodu. A dole se v pohodě řetízek dá zakončit. :-)

 

 

 

Rozkvetlý listopad

Člověk by ani neřekl, že je půlka listopadu. Teploty nadprůměrné, převážně sluníčko, ani mi nevadí, že na bílém koni Martin nepřijel  :-) Včera jsme viděli krásný východ slunce, přímo z okna. Paráda!

...včerejší východ slunce...

 

..."zlaté" listí na lísce stále drží :-)

 

 

...rozkvetlá zahrada...

 

 

Svatý Martin

 

V neděli jsme si upekli po dlouhé době kachnu. Sice to nebyla přímo husa, která má asi větší tradici,  ale na svatomartinský oběd ani kachna neměla chybu! :-) K tomu domácí houskový knedlík a červené zelí na sladko. Ideální kombinace.

 

Jen to nepostradatelné svatomartinské víno jsme sehnali pozdě. Ale my si ho vychutnáme klidně o pár dní později :-)

 

 

A moje první svatomartinské rohlíčky! :-) V rámci malé školkové soutěže jsem je nemohla nezkusit upéct. Zvolila jsem makovou náplň, špatná by nebyla ani oříšková. Možná by rohlíčky byly ještě lepší. Ale aspoň mám co zlepšovat! :-)

 

Vláčkodráha

V posledních dnech u nás docela frčí stavění dráhy pro vláčky. Parádní zábava pro kluky v nepříznivém počasí...teda jak se to vezme. Ten starší je rád staví, ten mladší je rád bourá, což starší nesnáší a tak máme na denním pořádku bratrohádky :-) Ale tak nějak jsme si zvykli a někdy je to spíš už úsměvný :-) No, rozhodně se nenudíme :-))

 

 

"While there's life, there's hope"

 

Dnes byl "těžký" den. Ráda bych někdy měla jinou povahu, která by se dokázala s určitými věcmi a problémy vypořádat mnohem líp a snáz. To se bohužel špatně mění, takže je potřeba začít u sebe a něco s tím aspoň částečně dělat. Po těch třech a půl letech doma jsem tak nějak zase spadla na dno, co se týče třeba síly vlastního názoru, prosazení se, obhájení názoru, vyrovnáním určitých křivd, atd. A nejen toho. Tak nějak jsem zranitelnější. Řekla jsem si, že se nedám. Snažím se pomáhat si zajímavými články ohledně osobního rozvoje, teď to jen převést do praxe :-) Z toho posledního přečteného s názvem "Pokud žijeme správně, žít jednou stačí aneb 7 podmínek správného žití", jsem si vypsala sedm zajímavých bodů, které vystihují podstatu správného žití. Vřele doporučuju. Pro zajímavost více tady.

Žijme život naplno, užívejme si a prožívejme každý den, netrapme se tím, co nemůžeme sami změnit, na to je život opravdu dost krátký... :-/

 

 

1.Život nezná reparát.

2.Dělejme si čas na to, na čem opravdu záleží.

3.Dělejme to nejlepší, co v dané chvíli umíme.

4.Ať sníme o čemkoli, držme svá přání a cíle co nejblíže srdci a věnujme se jim každý den.

5.Soustřeďme se na skutečná přátelství.

6.Veškeré vzdělávání v životě je sebevzdělávání.

7.Život je kratší, než si myslíme.

 

Malý fotograf

Dnes dopoledne mi Vojťula zabavil foťák. "Lítal" po bytě a fotil, co ho napadlo. Strašně ho to bavilo, i když já už z toho tak nadšená rozhodně nebyla! Ale pár fotek se mu vcelku povedlo. Tak přikládám malou ukázku asi z padesáti "kousků" :-)

 

 

Fotoknihy hotovy! :-)

Doma u krbu, venku zamračeno, deštivo, pošmourno, chladno, brzy tma, fakt bez chuti vyrazit v tomhle počasí vůbec ven...to vše mi hodně v posledních dnech pomohlo k dodělání fotoknih kluků a svatby švagrovců :-) 

 

Chvílema to byla fuška, myšleno hlavně kvůli času na vybrání fotek do fotoknih vůbec (plus samotná realizace knížek), který zhltnul (skoro 14-ti denní) veškerou volnou chvilku, ráno, odpoledne, večer, někdy i část noci, když už kluci spali (někdy i všichni tři)...ale stálo to za to. Teda zatím pouze doufám, že to za to bude stát. Knihy se teprve tisknou, tak snad to bude mít i zdárný konec a moje radost se opravdu vyplní :-)

 

Zároveň ulehčíme Ježíškovi práci, tak snad i "on" bude rád :-) A třeba i ti obdarovaní :-) Uvidíme...

Draiáda aneb když nefouká

Pár fotek z nedělní drakiády. Počasí vyšlo, co se týče sluníčka, fantasticky. Co se týče větru, tak jsme si s drakem ani "neškrtli". Děti i rodiče přestalo běhání po kopci s drakama po chvíli bavit :-) Provizorní zábavu si děti tak našly v přistaveném traktoru s vlekem, náš Vojta tam s kamarádem strávil téměř celé odpoledne, ani nás nepotřeboval. Jen když si chtěl postěžovat, že ho někdo bouchnul, škrábnul, apod., což se u takových dětských her stane každou chvíli  :-)

 

Nakonec jsme se ale přeci jen dočkali a draka hodně vysoko na nebi viděli. To když si ho "zapřáhli" organizátoři za čtyřkolku, viz foto dole. Holt moderní technika se nezapře :-)

 

 

 

Sopotnická traktoriáda

 

Dnešní traktoriáda v nedaleké Sopotnici neměla chybu. Počasí přímo luxusní, sluníčko, teplo, co víc si pro tak velkou akci přát. Traktory u nás teď hodně frčíííí, takže tahle akce byla, zdá se,  supr volba! :-) A pro Vojtu to byl naprosto úžasný zážitek!  Hlavně "řízení" (podle mě opravdu mega) traktoru, nejradši by ani neslezl. Trať byla připravená dokonale, opravdu hodně hrbolů, zatáček, vodní "příkop", bahenní "příkop", atd. Pár traktorů selhalo, ale nakonec většina úspěšně dojela do konce. Rozhodně není žádná legrace takovou akci uspořádat, takže opravdu velký klobouk dolů a dík organizátorům za tuhle sranda akci! Příště jsme tu zas :-)

 

...pár momentek z trati...

 

..."divák" babočka admirál :-)

 

 

Makovky

 

Zase jsme se pustili do pečení. Pravda, po dost dlouhé době, ale hlavní je, že vůbec!!! :-)

 

Náhodou jsem dnes přišla k receptu na makovky od Romana Vaňka. Musela jsem je zkusit, na fotce vypadaly luxusně! Občas si je v obchodě koupíme, ale spíš výjimečně. Lákalo mě zkusit je doma, hlavně abych věděla, co do nich dávám a nakonec vyjdou na pár korun. A jak chutnají? Troufám si říct, že fakt výborně. Takový výsledek jsem nečekala :-) A Vojta to nezapomněl samozřejmě okomentovat: "Maminko, to mě jako fakt chutná". :-))) Vzorně pomáhal a vytvořil si taky svůj "rohlík" - tzn. placku, pak pidi kousíčky, ze kterých byla nakonec pěkná hrouda, ale chutnala mu. :-)

 

Na posezení jsme snědli půlku plechu, v osm večer úplně ideální. :-) Vůně je cítit ještě teď po celém bytě...

 

Těsto je z pekárny, nakynulo ukázkově! Pak jsem rozdělila těsto na dva bochánky, z nich vyválela placku a rozdělila na šest dílů, ze kterých jsem motala rohlíky. Stačila bohatě poloviční dávka.

 

 

Po smotání jsem nechala rohlíky ještě asi dvacet minut kynout na teplém místě (mně tomu pomohl krb:) Pak je stačilo pomazat rozšlehaným vajíčkem a posypat nerozmletým mákem.

 

 Hotové makovky :-) Ještě teplé s máslem a marmeládou, no, úplná lahoda pro chuťové buňky :-)

 

 

Sladký loupák (makovka), na 24 kusů potřebujete:

 

• 450 ml vlažného mléka
• 1 kg hladké mouky
• 120g cukru krupice
• 100 sádla
• 12g soli
• 60g čerstvého droždí
• 1 vejce

• pečeme na 160 stupňů 15 - 20 minut do zezlátnutí

 



Šípkový čaj

 

Tento podzim jsem se taky poprvé dostala k tomu, abych si nasušila pár šípků na zimu. Jsem ráda, že to konečně vyšlo, předchozí roky (stejně jako u sušených rajčat) mi to vždycky něco překazilo nebo jsem si jednoduše vzpomněla pozdě :-) Zatím jsme natrhali půl koše a upřímně, na to čištění od stopek, mi to bohatě stačilo. Ale už mě to zase přešlo a ještě určitě pár natrháme, čaj je výborný a v zimě se budou šípky hodit...jako když je najdeme. Sušila jsem opět v sušičce.

 

Čaj ze šípků posiluje imunitu, pomáhá při nachlazení a viróze, je účinný proti únavě a příjemně dokáže i osvěžit. Údajně může pomoci také při revma.

 

 

Čaj je možno připravit různými způsoby. My zvolili tento: šípky (buď celé nebo rozdrcené) necháme asi 20 minut povařit (množství si určíte podle toho, jak silný čaj chcete), poté slijeme a čaj podáváme slazený medem nebo bez, dle vaší chuti. Se šípkovým čajem v nálevových sáčcích se nedá vůbec srovnávat! Tady opravdu cítíte tu nádhernou vůni šípků a ta chuť, je prostě nezaměnitelná a výborná!

 

Čaj je možno taky udělat tak, že se pouze šípky louhují v uvařené vodě. Zkoušeli jsme to i takto. Zase až takový rozdíl to není. A určitě tam zůstane víc vitamínů.

 

Tak ať chutná! :-)

 

Domácí sušená rajčata

Sušená rajčata milujeme. Používáme je hlavně do špaget Aglio olio posypané parmazánem. Jedna sklenička rajčat není zrovna zadarmo, tak jsem se konečně letos dostala k tomu (chystala jsem se na ně fakt už předchozí dva roky!), abych zkusila sušená rajčata "vyrobit" doma a udělat si menší zásobičku do špajzu :-) A myslím, že se povedlo. Zatím mám dvě skleničky, ale na začátek (a hlavně, že jsem to zkoušela poprvé) je to, myslím, slušný výsledek! Rajčata už ale končí, tak by to příště chtělo začít dřív. :-)

 

Inspirovala jsem se u Monči tady.

 

Jen s tím rozdílem, že jsem sušila v sušičce místo v troubě, cca 6-7 hodin na III.stupeň (+ ten dužnatý vnitřek mi bylo líto vyhodit, tak jsem z něj uvařila rajčatovou polívku). Hlavně je důležité pohlídat, aby se kousky rajčat neusušily moc, já postupně ty hotové oddělávala bokem a pak dosušovala zbývající. Z výsledku jsem nadšená, ale uvidíme jak budou chutnat. Dám vědět :-)

  

Na ne/houbách

Včera jsem si tak říkala, že máme sice slušnou zásobu hub (v mrazáku a zavařené ve skleničkách), ale že jsme tak nějak zapomněli na to houby usušit do bramboračky (bez sušených hub to prostě není ono) nebo jen tak pod maso. Tak jsme vyrazili s Vojtou do lesa. Bohužel jsme si ale na houby vzpomněli asi už pozdě. Našli jsme fakt jen pár "kousků", co sotva stačily na menší smaženici.

 

Tak jsme to nakonec pojali spíš jako klidnou procházku po lese, zkoumáním různých prašivek (malými, velkými, rozkopanými či ožranými), rozpadlých pařezů, popadaných stromů a focením toho, co Vojťula vyfotit chtěl! :-) Nechybělo ani spousta jeho dotazů, občas i dost záludných. Nakonec to završil otázkou: "Maminko a proč nevíš všechno"? No a bylo hotovo. To mě odzbrojilo a radši jsem převedla téma zase jinam a už se jen kochala tou krásnou přírodou okolo nás! :-)

 

...a ten klid, co tam byl :-)

 

Narozeniny 1 + 3

Náročné období začalo, ale pomalu si začínáme zvykat. Nástup do školky zvládá Vojťula dobře. A řekla bych, že i maminka a tatínek :-) Pro všechny je to nová situace. Plus můj částečný návrat do práce, není těch změn málo, ale zvládáme a po těch 3 a půl letech doma je to někdy i příjemná změna :-)

 

Na začátku a uprostřed září jsme k tomu oslavili narozeniny našich kluků...rok a tři, šíleně to uteklo, ale užili jsme si obě oslavy jak to jen šlo! :-) A zase to setkání s naší rodinou, to bylo to NEJ (aspoň pro mě rozhodně!)

...oslavenci... :-)

...s klukama a kluci sami (vyfotit je líp dohromady se ukázalo fakt jako nemožný!) :(

 

 

...dárečky klukům od tety Lucky (medvídek "chodí" a "musí" do MŠ s Vojťulou každý den)

 

 

 

...oslava č. 2 :-)