Velikonoční výletování...

...začalo cestou  na mši v Neratově.

Opravdu magické místo.

Ani snad nemusím podotýkat, že pokaždé obdivujeme,

jak se kostel podařilo zachránit a doslova znovu probudit k "životu"!

Sice naši draci nevydrželi celou mši, ale i tak

jsme byli rádi, že nám to konečně letos vyšlo právě sem! :-)

Počasí bylo parádní, a tak jsme pokračovali

na rozhlednu na Suchém vrchu.

Ne že by nás Suchák zklamal, ale upřímně - ani moc nenadchnul.

Toho národa, co tam bylo...neskutečný.

Restaurace prý zarezervovaná minimálně do odpoledne,

tím pádem naše představa o obědě pěkně v klídku během výletu

padla během pár minut a nakonec jsme byli rádi za gulášovku v bufetu! :-)

Rozhledna je ve stejném (vcelku bídném) stavu

asi jako cca před sedmi osmi lety, co jsme tam byli naposled.

Děti jsme vyzvedli na rantl u oken, aby vůbec něco viděly.

Menší kaluže u každého druhého zatékajícího okna kluci

důkladně vytřeli kalhotama, takže náhradní se tentokrát opravdu hodily.

Ale výhled byl pěkný (Kraličák jako na dlani), to se musí nechat.

A pro kluky byla podívaná skrz dalekohled dokonalá,

takže se dal i konec výletu považovat za povedený :-)

A nakonec letošní netradiční koleda mých chlapáků :-)

Domácí čokoládový likér

Nedávno jsem dostala výborný recept

na domácí čokoládový likér,

tak se s ním ráda podělím,

protože to je fakt luxus!!! (přiznávám, že vůbec ne dietní) :-)

Čokoládový likér

Potřebujete:

100 g čokolády (nejlépe 70% kakaa)

1 černé pivo

1 rum (0,5l)

2 Salka

Postup:

Ve vodní lázni rozpustit čokoládu (já dala většinu 70%, zbytek s 50% kakaa).

Poté smíchat s černým pivem, rumem a Salkem.

Lze i rozmixovat, ale není nutné (já měla likér opravdu hladký).

Slijeme do lahví. Množství vyjde na cca 1,5 litru likéru.

Lyžovačka

...z víkendu v Jeseníkách...

Počasí sice úplně nevyšlo, ale i tak to byly moc fajn

tři dny ve společnosti dalších rodin "Sokolů" :-)

Kluci poprvé na lyžích.

První den se nesl v duchu přemlouvání staršího

(hlavně kvůli nasazení helmy!, lyžovat jinak chtěl).

Mírně jsme tím vzbudili pozornost všech okolo,

ale to nám bylo vcelku jedno. Cíl byl jasný.

Naštěstí se nám trpělivost nakonec vyplatila

a Vojta vstoupil na "svah".

Mladší to chtěl zkusit taky, tak jsme neváhali

a jeho nadšení a chuť "využili" a půjčili mu

pidi lyžičky a velký boty (jak on říká) :-)

Oba si vedli na první pokus perfektně.

Další den chtěli zase. Kdyby nevládlo doslova

počasí pod psa, bylo by to pro ně snazší.

Ale i tak to zvládli na jedničku.

A my jsme i z tohohle výsledku nadšení.

Třeba letos ještě nějaká ta lyžovačka dopadne

i u nás na horách :-)

Vymetená...

...obloha, kafíčko na stole,

sluníčko svítí o sto šest.

Včerejší parádní dopoledne strávené

s kamarády na zahradě a dětmi.

Už jsme taky "odzimovali" domeček, který přes zimu sloužil

převážně jako skladiště hraček na zahradu.

Kluci nadšení, že se nám od podzimu poprvé

podařilo otevřít zaseknutá okýnka. :-)

Po sněhulácích už téměř ani památka

a vřesy kvetou naplno. :-)

Miluju tohle období, kdy se všechno probouzí k životu

a hlavně ta nálada je hned o něco veselejší!

Sněhuláci

Včera tu napadlo tolik sněhu...jako vlastně za celou letošní zimu ne.

Kluci si chtěli postavit sněhuláka, tak jsme se na to vrhli.

Nakonec se v pohodě zapojili  oba a "uplácali" si vlastního. :-)

Sníh ale taje hodně rychle,

takže ráno už budou sněhuláci nejspíš roztátí...

Ve sněhu si hrajou kluci tak rádi.

Ale po většinu letošní zimy bohužel i tady

v podhůří převládalo spíš bláto.

O to víc si užíváme sněhu aspoň tyto pouhé dva dny,

když víme, že za pár dní nejspíš přijde

to očekávané a krásné jaro :-)

Příroda už je téměř nachystaná!

A my se na jaro těšíme opravdu neuvěřitelně! :-)

Tak jsem se dočkala...

...a udělala si radost formou na bagety.

Dlouho ji neměli skladem, není úplně k sehnání.

Při dotazu na formu v domácích potřebách na mě

koukali doslova jak na blázna :-)

Včera jsme formu poprvé vyzkoušeli.

Výsledek vyšel téměř na jedničku.

Píšu záměrně "téměř", protože těsto mi jindy vykynulo

líp než včera (nevím proč - občas se to prostě u stejného používaného receptu stane),

ale co se týče samotné formy,

tvar baget podrží opravdu výborně! :-)

Krásný víkend přejeme,

ať už u biatlonu nebo jinde! :-)

Střípky posledních dní...

anebo kdo si hraje, nezlobí.

U nás to teda neplatí vždycky, ale většinou naštěstí ano! :-)

Stále ještě nejsme úplně fit, k tomu venku počasí,

které připomíná spíš apríl (aspoň teda tu),

tak si to ven ještě úplně neriskneme.

A tak stavíme dráhu pro mašinky

(nejlíp každý den jinak samozřejmě),

zapojujeme složky záchranného systému, traktory, atd.

Samozřejmě kluci nezapomínají svézt maminku, tatínka a dědu

v nákladním vlaku (viz horní foto vpravo),

máme se prostě skvěle! :-)

No a dnes došlo taky na oprášení puzzle a

menší "výtvarnou dílnu" - velikonočního zajíce,

abych ty naše rošťáky trochu zaměstnala.

Kromě vystřižení šablony zvládli téměř vše sami.

Inspiraci jsem zahlédla na FB,

jen jsme dolepili ještě tlapky.

Už se těším na razidla všech možných tvarů

(brzy objednám), protože stříhat ty pidi kytičky

byl vcelku oříšek...ale nakonec je kluci zvládli i nalepit.

A takhle to vypadá, když se nechtějí fotit...

...proč by jako mamince pózovali, že? :-)

Pěkný zbytek týdne.

Mrkvové celozrnné muffiny

Opět marodíme.

Tentokrát jeden po druhém,

nejdéle však na střídačku kluci.

Nálada je občas nic moc, občas v pohodě,

přetrvává však hlavně nechuť něco dělat.

Ale nijak to nehrotíme, když není prostě člověku dobře,

těžko vlastně něco dělat jde...

Dnes měli kluci po dlouhé době chuť něco upéct,

tak jsme zkusili náhodný recept na

mrkvové celozrnné muffiny 

(třetí příspěvek v článku).

Nám postačila poloviční dávka.

Košíčky ani formičky na muffiny nemáme,

tak jsem improvizovala a použila jen pečící papír

naformovaný přes dno skleničky.

Vcelku dobře naše "formičky" nakonec posloužily.

Muffiny jsou sice širší, ale chuťově výborné.

Nejen pro kluky je to určitě příjemná změna třeba jen tak na svačinku :-)

Takhle jednou zase v Praze

Po nedávném pobytu v nemocnici nám doslova "bodnul" sólový výlet do Prahy.

 

Díky jednomu obchodnímu partnerovi jsme dostali lístky

na vyhlášené divadelní představení Brouk v hlavě

s Viktorem Preissem a Ivanem Trojanem v hlavní roli.

 

A podle předpokladů to bylo opravdu parádní představení.

 

 

Ještě druhý den jsme mluvili jako Trojan alias Kamil...pouze v samohláskách :-) 

 

Užili jsme si to náramně. Druhý den příroda na Vyšehradě

připomínala spíš jaro.

 

 

A tak jsem si na vycházce po vyšehradských

vyhlídkách připadala jak na rande cca před deseti lety. :-)

Brala bych to i častěji...

 

 

Počasí nám přálo.

Pražský hrad jako na dlani

 

 

 

Tak třeba zase někdy... :-)

Pár dní v Malé Úpě...

...začalo krásně.

 

Návrat do oblíbeného hotelu, do nádherného údolí

a krásné okolní krajiny, především na kouzelné Pomezní boudy. 

 

Počasí nám vyšlo doslova luxusně!

 

 

    Užívali jsme si jak to jen šlo.

Sáňkováním, bobováním, sjezdem bobové dráhy, výletem na Pomezky,

následným sjezdem až do údolí k hotelu, naprostá paráda.

A pak se to zlomilo.

 

Přišly střevní potíže, zatím jen u nás dvou (naštěstí!!!),

ve výsledku jsme byli šťastní, že jsme vyjeli pouze na čtyři dny! :-)

 

Tentokrát nebudeme na tuhle dovču asi vzpomínat zrovna v dobrém...

 

 

Po návratu domů se potíže bohužel přesunuly i na kluky.

Vše nejdřív vypadalo jako běžná střevní chřipka, ale to jsme se mýlili. 

Až to skončilo voláním 155 a převozem mladšího na JIPku.

Šílený zážitek...plný bezmoci, smutku, beznaděje.

 

Ale díky Bohu vše dobře dopadlo.

Malý se ještě zotavuje, ale vše zlé je snad už za námi

a to dobré před námi. Doufám!

 

Važme si zdraví každý den.

Ze vteřiny na vteřinu může být vše úplně jinak a

najednou jsme tak malí a bezradní. 

 

Žijme naplno!!! ♥