Velká voda

V úterý se prohnala naší vesnicí velká voda...naštěstí jsme od vodních toků relativně daleko, takže podmáčená zahrada a skleník je to nejmenší. Ostatní dopadli hůř. Běžně úplně vyschlý potůček pod námi se začal rozvodňovat díky přívalovým dešťům a už to jelo...voda z luk a polí společně s potokem najednou vytvořila řeku a valila si to do vesnice. Povalila ploty, zatopila sklepy a nakonec měla takovou sílu, že provalila hráz rybníka (nádrže) uprostřed vesnice a ještě se spojila s jedním "potůčkem" a byla z toho dole v centru hotová laguna. Ale prý to vypadá, že víc to zasáhlo jen jeden dům. Trochu to schytala i škola a obecní úřad, ale naštěstí jen v přízemí. Za tu dobu, co tu bydlíme, tohle fakt nepamatujeme. Můžeme být ale rádi, že to nedopadlo ještě hůř...jinde ve vesnicích to bylo opravdu horší... 

 

 

Máme za sebou zápis do školky. Vlastně jsme pouze předali potřebné papíry, Vojta si pohrál s hračkami, okukoval děti a byl maximálně spokojený. Jsem ráda, že se mu tam líbí a je zatím tak v pohodě (což se samozřejmě může ještě změnit). O školce dost často mluví a tak správně mává rukama při tom, když nám chce něco vysvětlit, co tam viděl a s čím si hrál...velký "tlaktol", ten vede :-)

Myslíme si, že je ten pravý čas, aby šel do kolektivu. Sice sklízíme občas okolní kritiku za to, jak jsme se rozhodli, ale naštěstí jsou i tací, kteří s námi souhlasí...nějak se to ve mně proto pere. A jestli to od září opravdu dopadne, chtěla bych určitě věnovat víc času mladšímu, který je teď tak trochu nechtěně odstrčený...prostě druhý. Člověk si většinu poprvé zažil s prvorozeným a při druhém to tak samo běží, ani nevím jak. Někdy mi to je líto, někdy si říkám, že bych to ani tak neměnila a vlastně je to tak, jak jsme si přáli a jsme za to moc rádi... :-)