Březnový "apríl"ový počasí

To, co v posledních dnech předvádí počasí už několik dní za sebou, dlouho nepamatujeme! Zatímco jsme ve škole probírali téma "jaro", venku se sypalo jak v únoru (škoda, že nemůžu napsat jak o Vánocích, když byly spíš na blátě :)) Během pár minut na nás vykouklo sluníčko a modrá obloha. Následovaly kroupy, vichr jak blázen a bouřka, nebe spíš jak uhel.

Doma to byla parádní podívaná hlavně pro mladšího. Viděl tak velký změny počasí vlastně asi poprvé. A nejlepší byl náš starší, když jsem šla zkontrolovat zavřená okna, k tomu klíště Tomík, protože se samozřejmě hřmění dost bál a Vojta na mě volá: "Mami, klidně můžete odejít, já si s tou bouřkou poradím". K tomu ten jeho výraz! :-) Tak to si mám aspoň co zapsat do jeho hlášek, protože jsem se fakt od srdce zasmála! :-)

 

Identity - Ondřej Brzobohatý

 

Neplánovat a rovnou jet. Teď asi nejlepší možnost se někam dostat a ještě si to užít...bez dětí!! :-) V pondělí se mi naskytla možnost jet s mamkou na koncert Ondry Brzobohatého v rámci jeho tour Identity. Odjakživa se mi Ondra líbil :-) A nejvíc asi to, že se dokázal postavit na vlastní nohy a jen netěžil ze slávy rodičů jak to právě dost často bývá u "našich" hvězd. Přiznám se, že ve Star dance jsem na něj trochu změnila názor k horšímu, prostě mi tam nějak nesedělo jeho chování...ale po pondělním koncertu mi to přišlo jako dřív. Sednul ke klavíru, zahrál cokoliv, improvizoval, sršela z něj energie, neustále se smál, výborně komunikoval s publikem, byl absolutně přirozenej...fakt úžasnej zážitek! Na konci vše završily ovace ve stoje, nádherná atmosféra. Jsem ráda, že mě mamka vytáhla. Díky! :-)

 

Pro představu přidávám odkazy na koncert v ČRo a úžasnou písničku Vietor s Peterem Cmorikem.

 

Jaro je tu!

 

Sice jsou dnes venku pouhé čtyři stupně, ale sluníčko svítí o sto šest! Zahrada pomalu rozkvétá a najednou je venku všechno tak nějak veselejší a barevnější. Přesně tohle mi tak v zimě chybělo! Oproti minulému příspěvku je nám líp, víc zatím kladněji hodnotit radši nebudu, pak to dopadne vždycky špatně! Doufám, že příchod jara a změny počasí ustojíme a bude dobře! :-)

 

...páteční zatmění...

...foceno z mobilu (proto ta ne/kvalita) přes svářečskou helmu...

 

...zase slunce nádherně "kouzlí"...včerejší východ :-) 

 

...ať už je to za námi...

Za poslední dny se u nás vystřídaly snad všechny možné nemoci, které si jen umíme představit. Rýma, kašel, nachlazení, horečky, teploty, zvracení, průjem, zánět dutin, bolest ucha, bolest zad,...  většina z jmenovaných se postupně vystřídala u všech členů rodiny, tudíž se doba s nemocí u nás doma několikanásobně prodlouží...  Jen co začnu sotva malililinko jásat, že jsme zdraví, den na to je všechno jinak a veškeré plány se ruší. I když se vyhýbáme hromadným akcím, bacily si nás nějak podezřele rychle najdou a jsme zase doma! Vím...ve školce se toho dá chytit dost a je fakt, že za poslední dva měsíce byl Vojta 6 týdnů doma, ale nemůže být přeci doma pořád a to už jen z preventivních důvodů. Ale tohle je téma na dost dlouhou debatu a je mi jasný, že většina dětí nemá na pomoc babičky, a tak prostě do tý školky musí! :-( I když chrchlaj, i když smrkaj....

 

V posledních dnech mi není úplně veselo na duši. Má to spoustu příčin. Ale stále si opakuju, že bude líp a že se určitý věci snad změní, aby mi líp opravdu už brzy bylo. Těžko si zvykám na to, že domácí práce, který běžně vykonávám, nejsou najednou hotový a nepořádek se kupí, kupí a kupí.  Co běžně vidět není, teď najednou vidět je, bohužel z tý druhý strany....  Ale snažím se "to" házet za hlavu a fakt se jen poctivě léčit, abych už byla úplně fit. Práce přeci není zajíc, aby nám utekla...neuteče (jak říkávala maminka naší babičky)!!! :-) Když je člověk v pohodě, jsou v pohodě i děti a to je teď hlavní můj "úkol"...dostat se z toho všeho a zase vidět věci líp, veselejc, pozitivnějc a prostě jen tak se radovat. Brzy se už určitě dočkám! Vím to. :-)

 

Rukola dvakrát jinak

Ne že bych zrovna patřila mezi experimentátory ve vaření, ale občas přeci jen ráda zkusím něco nového. Rukolu jsem objevila teprve nedávno, asi před třemi lety. Tehdy jsem z ní uvařila pouze polévku, teď jsem rukolu použila také do špaget aglio olio podle Katorka. Opravdu výborný recept na pár minut a vynikající výsledek, špagety totiž můžeme na všechny způsoby :-)

 

Polévku jsem udělala jednoduše. Na olivovém oleji stačí osmahnout cibulku, přidat asi tři menší brambory nakrájené na kostičky, osolit, opepřit, zalít kuřecím vývarem a vařit do změknutí brambor. Poté přihodíme asi čtyři hrsti rukoly a už jen chvilku povaříme. Přilijeme smetanu na šlehání, rozmixujeme a podáváme s opečenou houskou nebo se smaženými kuličkami do polévky (kupuju v Lidlu nebo v Penny. :-)

 

Sv. ne/Valentýn

 

Svatého Valentýna doma neslavíme (kdysi dávno jsem takový svátek brala samozřejmě úplně jinak, jen z hloupé"Valentýnky"  by se mi podlamovaly kolena :)). 

 

Ale včerejší dárek od Vojty ze školky mě fakt potěšil. Od té doby, co do školky chodí a vyrábí různé věci, výrobky, drobnosti a maličkosti, si tak nějak víc užívám svou radost z jeho radosti, když mi něco domů přinese a s rozzářenýma očkama mi "dáreček" předává. A o tom to je. Radovat se z malých věcí a drobností. I to nám dokáže  udělat si den hezčí a byla by přeci škoda si ho kazit nějakou hloupostí. :-) Mějte se krásně!

 

Východ slunce

Tuhle nádheru teď vidíme z okna téměř každý den. Tak doslova nasávám tu energii, kterou slunce vyzařuje. V zimních dnech je takový pohled fakt vzácný. A ještě k tomu několik dní za sebou. Nálada je hned lepší. Užívám si to. Miluju východy i západy slunce...

 

Když pominu to, že kluci začínají díky dřívějšímu východu slunce vstávat taky dřív, ani mi to vlastně nevadí. Vždyť bych takovou krásu jinak vůbec neviděla! :-)

 

...východ slunce v několika minutách...

 

...prostě nádhera...

 

Karlovarské rohlíky

Po hóóódně dlouhé době jsem zase upekla rohlíky. Měla jsem tak trochu chuť zkusit něco nového, jiného a gumových rohlíků jsme za poslední dobu už docela přejedení. Zkusila jsem nový recept, známá si tyto rohlíky chválila. A už vím proč. Kdo by chtěl taky vědět proč :-), může je vyzkoušet podle receptu z Pekárnománie, který přikládám níže! :-) Nejlepší jsou ještě teplé nebo vlahé!



Karlovarské rohlíky, na 8 rohlíků potřebujete:

• 205 ml vody (95 ml na omládek, zbytek do těsta)
• necelou lžičku sladového výtažku (výborně poslouží i med)
• 15 g cukru
• necelou lžičku soli
• 125 g tuku (nejlépe Stella - Hera nebo Zlatá Haná jsou moc navoněné) (pozn.já Stelu neměla, tak jsem dala trochu másla a zbytek oleje a taky to šlo)
• 25 g droždí
• 450 g hladké mouky
• mák na posypání

Postup:

Do formy pekárny dáme 95 ml vlažné vody, sladový výtažek, droždí, 125 g z odvážené mouky a necháme bez předehřevu jen dobře umíchat. Pekárnu vypneme a omládek necháme 45 minut v zavřené pekárně kynout. Pak přidáme ostatní suroviny (tuk rozpuštěný a jen vlahý) a použijeme program Těsto, tím se vše krásně zamíchá a poté necháme vykynout. Během kynutí bychom měli těsto dvakrát pořádně promísit (pozn.já toto nedělala a neřekla bych, že by to nějak těstu uškodilo). Vykynuté těsto rozdělíme na cca 8 kusů, které necháme ještě asi 10 minut kynout. Pak z každého rozválíme ovál a z něj umotáme rohlík. Na plechu je zahneme a necháme znovu nakynout. Vykynuté potřeme vodou nebo olejem (můžeme je i několikrát naříznout), posypeme mákem a pečeme v troubě vyhřáté na 230 stupňů přibližně 15 minut s kastrůlkem vody na dně - kvůli tvorbě páry, ve které rohlíky lépe nakynou.

Pozn. Omládek je kvásek z vlažné vody, sladového výtažku, droždí a mouky. Díky němu je pečivo opravdu nadýchanější, díky delšímu kvašení má výraznější vůni i chuť a také déle vydrží čerstvé a vláčnější (což se mnohdy o kupovaném pečivu říct nedá!). Kdo nemá pekárnu, vůbec nevadí. Nechá si omládek vymíchat v robotu nebo ho vymíchá ručně, nechá ho nakynout a poté postupuje stejně jak jsem popsala výše. Jen k němu přidá ostatní suroviny a z nich opět vymíchá těsto, které nechá znovu nakynout. Někdo může namítnout, že je postup vcelku složitý, ale opravdu se vyplatí dát si na přípravu těsta víc času a pečivo s omládkem zkusit!!! Výsledek stojí za to.

 

Maluju si aneb snaha se cení :-)

Máme za sebou pohodový víkend, vlastně stále tak trochu povinně odpočinkový, ale i tak byl fajn.

 

Vrátila jsem se do dětských let, když jsem se pustila do vybarvování obrázku pro Vojtu do pokojíčku, co si už pro něj dlouho schovávám. Chtěl to zkusit sám, ale po pár tazích štětcem černou barvou jsem měla co dělat, abych obrázek "zachránila" :-) Tak jsme zvolili jinou variantu a zkoušel sám vybarvovat vytištěný bagr z internetu. Neříkám, že se mu vedlo špatně, ale za pár let to bude snad lepší, zvítězila jedna barva, černá :-) I když si vlastně nejsem jistá, jestli to bude u něj lepší...pokud bude mít ve vínku výtvarné cítění a um (spíš teda neum) po mně, tak to vlastně ani lepší být nemůže. I tohle, co dole vidíte, je asi moje maximum! :-) Fakt! Však všichni ví, že jsem na škole doslova na výtvarce trpěla, ale jinak mám z dnešního "malování" vážně radost.

...malování obrázku pro Vojtu (téměř krok za krokem)...

 

...Vojtův pokus :-)

 

...hotovo :-)

 

Zase venku

Hurá. Zase venku. Jak nám tohle chybělo. Ještě sice musíme zlehka, ale věřím, že to bude lepší a lepší. Bobeš zaujal svou pozorovatelskou pozici v suchu na sluníčku :-) A to, že kolem něj chodili na jeho žrádlo cizí kočky, ho nechalo naprosto klidným...celej Bobeš! :-)