Jak jsme poprvé dlabali dýni

 

Sice je dnes posledního října, ale i tak jsme si poprvé zkusili dlabat dýni. Zelinář nám dovezl tak akorát velkou, pěkně tvarovanou, pro naše účely úplně ideální. Ještě pár dní nám bude dělat ozdobu u vchodu. Klukům se osvětlená moc líbí, tak jsem ráda. Bylo to pro ně úplně něco novýho. Samotná svíčka nám v dýni zhasínala kvůli větru, vešla se nám jen do velký sklenice, tak proto má dýně zvedlou čepičku.

 

Od rána bylo nádherně, tak jsem si dokonce po delší době zase vychutnala kafíčko na lavičce na sluníčku. Paráda.

 

Lampionový průvod

Kvůli nemocem jsme už jeden lampionový průvod propásli. A tak jsme si ten úterní užili o to víc. Vojta šel podruhé, Tomík poprvé. I když vlastně on úplně nešel, vezl se na dědově vozíčku, takovou vzdálenost prostě neujde...ale i tak si to, myslím, užil. Světýlka bylo vidět i na několik metrů daleko, dokonce nám na tu večerní procházku nádherně svítil měsíc. Povedená akcička. :-)

 

...a pár obrázků nakonec - nedávná návštěva z lesa si to docupitala přímo až před naše okna :-)

...díky teplýmu podzimu muškáty ještě stále kvetou, takže rovnou pak přejdu asi už na zimní výzdobu :-)



Sobotní mozaiky

Trvalo mi celý tři roky než jsem konečně (!!!) vyzkoušela úžasný hruškový koláč podle Katorka. Až se mi dnes nechtělo věřit, že to je fakt taková doba. Všechny suroviny jsem na něj měla doma, jen s tím rozdílem, že jsem použila hrušky od zelináře (nezavařené) a místo tabulky čokolády (kterou jsem doma neměla) jsem těsto potřela čokoládovo-švestkovou pomazánkou (též od Katorka). Tomík převzal hlavní roli ochutnávače :-) A taky jsem pochopila proč to je jejich nejoblíbenější koláč. Možná stačí říct, že my ho dnes s rodinou snědli na posezení :-) A s domácí šlehačkou to teda byla pecka! :-) Díky, Zdeni.

 

Aspoň pár fotek z dnešní procházky. Poměrně dlouhou dobu nás zlobilo zdraví, a tak jsem si tak až teď všimla, že jsem ten krásný barevný podzim nějak propásla :-( Ale ještě je venku stále na co koukat a fotit (jen ty barvy jsou ve skutečnosti mnohem hezčí. Krásný zbytek víkendu.

Dýňové rizoto

Dýni jsem přišla na chuť teprve nedávno. Měla jsem ji ze školní jídelny tak nějak "zaškatulkovanou" mezi tím jídlem, co mi určitě nebude chutnat. Po těch mnoha letech jsem změnila názor. Doma teď máme hodně oblíbenou dýňovou polévku, dnes jsem zkusila dýni použít v rizotu a výsledek mě opravdu mile překvapil. :-)

 

Dýňové rizoto

 

potřebujete:

• 2 menší cibule
• 3/4 malé dýně hokaido
• 300 g rýže
• cca 3/4 litru kuřecího vývaru
• 3 dcl bílého vína
• 3 lžíce olivového oleje
• hrstka natě jarní cibulky (není nutné)
• parmazán
• lžíce másla
• sůl, pepř
• lístky bazalky na ozdobu

Postup:

Na oleji orestujeme nadrobno nakrájenou cibuli, po chvilce přidáme oloupanou dýni nakrájenou na menší kostičky a přibližně 5 minut ji restujeme. Poté přisypeme rýži, zalijeme bílým vínem, osolíme a vaříme přibližně 20 minut (dokud není měkká a na skus uvařená tak akorát). Jakmile se víno odpaří, poté doléváme vývar tak, aby byla rýže ponořená. Občas promícháme. Do uvařené rýže můžeme vmíchat hrstku natě jarní cibulky (já dala jen kvůli barevnosti rizota), opepříme, vmícháme lžíci másla, hrst nastrouhaného parmazánu a ozdobíme lístky čerstvé bazalky. 

 

Fotoknihy "2015"

Sláva! Fotoknihy mám pro letošek hotovy!!!

Kluky i nezapomenutelnou dovolenou :-) Hurá...

 

Deštivé a pochmourné počasí mi docela dost k vytvoření knih pomohlo. Opět zabraly spoustu času, ale stálo to za to. Ráda si je v klidu u krbu prohlížím, a tak vzpomínám a promítám si celý ten rok, který utekl opět jako voda. Sice nám odeslání knih zase pěkně pocukalo nervy, ale naněkolikrát se to naštěstí povedlo.

 

 

Rozhledna Mariánka

 

Asi před měsícem jsem četla v novinách o nedávno nově otevřené rozhledně Mariánka na Mariánské hoře nad Horní Čermnou. Nakonec to byl parádní tip na nedělní výlet, kdy ještě dost svítilo sluníčko a mraky zdobily modré azuro na obloze :-) Ani silný vítr nám výlet nezkazil (kapuce nás zachránily) :-) Naopak jsme si ho ještě zpříjemnili ulovením dvou kešek nedaleko rozhledny (poprvé v plném složení...i s klukama) a po dlouhé době obědem v restauraci ve čtyřech. :-)

 

...výhled z rozhledny...

 

Na to, že je rozhledna Mariánka v provozu teprve pár měsíců, má příjemné i praktické zázemí...lavičky, zastřešené posezení a hlavně perfektní vyžití pro děti (skluzavka, menší horolezecká stěna, houpačky pro malé i větší děti, WC). K tomu lehký přístup přímo k rozhledně autem a vstup zdarma.

 

 

"Full" špajzka a pečení :-)

K našemu údivu nám ve skleníku dozrálo ještě dost rajčat. Sklidili jsme dokonce i poslední okurek, na vcelku chladnou půlku října je to, myslím, slušná úroda :-) Celkově se letos docela vše vydařilo, česnek byl menší (chce to obnovit sadbu), ale už máme na zimu zásobu od kamarádky, takže jsme úplně spokojení. Rajčata jsme zpracovali na kečup, nedozrálý kousky snad ještě dozrajou doma :-) Špajzka je už plná téměř k prasknutí, zima může začít...

 

Pár obrázků ze včerejšího pečení našich oblíbených makovek a pizzy. Kluci samozřejmě pomáhali, co mohli. Tomík si krásně "vyválel" a vytvaroval mini houstičku a nezapomněl ji důkladně posypat mákem (viz foto vpravo dole) :-) Vojta si pak aspoň "zaválel" ve válení těsta na pizzu, pěkně mu to šlo, dokázal ho vyválet akorát do tenka, jak jsem si přála :-) I přes ty naše nemoci poloviny rodiny jsme si společný odpoledne krásně užili.

 

 

Osobní zelinář

Je to vcelku dlouho, co jsem nebyla schopna napsat příspěvek. Měla jsem k tomu pár osobních důvodů, ale tak nějak to už mám vyřešeno a zase budu ráda pokračovat.

 

...a teď už k dnešnímu příspěvku... 





 

Od Katorka jsem dostala asi před rokem doporučení na osobního zelináře. Docela mi trvalo než jsem se odhodlala a zkusila od něj poprvé objednat. Včera mi doručil další "zásilku" a zase mě nezklamal, ba naopak. Prostě mě úplně dostává tou svou ochotou, milým a slušným vystupováním, což není v dnešní době zase až tak obvyklé...hlavně, co se obchodů týká. Ale to je trochu jiné téma.

Ceny nejsou až tak odlišné od těch v běžných obchodech a kvalita je, troufám si říct, úplně na jiné - lepší úrovni. "Nakazila" jsem jeho úžasnou nabídkou zeleniny, ovoce, čajů, aj. už i zbytek rodiny :-) A je opravdu moc příjemné a pohodlné, že nám vše doveze až domů. :-)

Posledně jsem od něj zpracovávala výborné broskve, teď se chystám zavařit hrušky. Bylinkové čaje u nás vždy zmizí během několika dní :-) Zdaleka jsme z nabídky zelináře nezkusili a neochutnali vše, ale vždycky se těším na něco nového, co nás vážně nadchne! Vřele doporučuju pana Petra Kunce dál, stojí to za to. Pro více informací můžete mrknout na: www.osobnizelinar.cz

 

Rajčatová sezóna

Rajčatová sezóna vrcholí. Pomalu proto rajčata začínáme zpracovávat. Zatím opět vede sušení rajčat, jen oproti loňsku s tím rozdílem, že jsme sušili první várku v troubě. Taky to jde. Stačí poklást vydlabaná rajčata posypaná solí, bazalkou a provensálským kořením na pečící papír a sušit přibližně pět hodin při teplotě 100 stupňů (prostě aby nebyly syrový a zároveň ani přesušený). Já měla k dispozici různý velikosti rajčat, tak jsem ke konci sušení rajčata kontrolovala...rajčata udělaná tak akorát jsem vyndala, zbytek ještě případně dosušila. Po vychladnutí jsem rajčata naskládala do skleniček a zalila olivovým olejem. A je hotovo. Výsledek super! :-)

 

...můj velký "pomocníček"...takhle to dopadlo, když nesl misku rajčat do kuchyně :-)

...hotovo :-)

 

 

Loni jsem vydlabaný vnitřky rajčat využila na rajčatovou polívku, ale nebylo to ono, byla dost kyselá i přes dochucování cukrem. Tak jsme letos zkusili trochu jiný recept (to byla hlavně záležitost muže!), upravili si ho podle našich představ a chutí a výborná polívka byla na světě. Kdo by chtěl takto podobně využít zbytky rajčat, může zkusit. Já dělala poslední várku převážně jen z vnitřků rajčat. Aby byla ale o trochu sladší než posledně, přidala jsem ještě několik celých rajčátek opravdu pěkně uzrálých! Nikomu nechci tenhle recept nutit a upřímně tady říkám, že rajskou polívku ani omáčku fakt nemusím, ale tohle mi vážně chutná :-)

 

 

Italská rajčatová polévka

 

potřebujete:

• 4 lžíce olivového oleje
• 4 středně velké cibule
• 4 stroužky česneku
• asi 1 kg rajčat (dáváme podle oka, možná i víc než kilo, spíš podle toho kolik jich potřebujeme zpracovat :)
• pepř
• sůl
• cukr
• bazalku (já měla bohužel jen sušenou, čerstvá bude lepší!)
• 2 dcl smetany ke šlehání (nemusí být)
• strouhaný parmezán
• (máslové nebo sýrové tyčky k zakousnutí) - lze sehnat v Lidlu, kombinace polívky, parmezánu a tyček je pro nás opravdovou lahůdkou

Postup:

Na oleji osmahneme cibuli a česnek nakrájený najemno, přidáme rajčata (nebo vnitřky rajčat) nakrájená na kostičky, zalijeme vodou tak, aby bylo vše akorát ponořené. Osolíme, opepříme a vaříme cca 20 minut do změknutí rajčat. Polévku rozmixujeme dohladka. Přilijeme smetanu a ještě krátce povaříme. Dle chuti přidáme cukr. Můžeme ozdobit čerstvou bazalkou. Podáváme s nastrouhaným parmezánem a máslovými nebo sýrovými tyčkami. :-)

 

Z návštěvy Katorků :-)

Víkend s Katorkama. Krásně nám bylo. Díky ♥

Zdeni, s tou "slaměnou" jsi to teda vystihla :-)))

 

...děti v domečku (o tom někdy jindy) a na zahradě drandící na motorkách a traktoru sem a tam, aj.

Ani mladší nezůstali pozadu a parádně stačili starším...viz hra "na školku", viď, Zdeni? :-))

Dokonce jsme si i stihli popovídat :-)

 

...a červánky nakonec :-)