Další měsíc za námi, už pátý. Neskutečně to letí.
Vpravo fotky Tomíkova kámoše Christi :-) Vojta ho učí chodit na místo a jakmile psovi babička omylem zasedne jeho křeslo, Vojta to rázem okomentuje: "Babi, tam neseď, tam má místo pes, no"...jojo, máme to s ním veselo :-)
Před pár dny mi bylo moc příjemně na duši, když mi bylo řečeno, že se v dnešní době příliš už nevidí smát se nebo se usmívat "jen" tak pro nic za nic, prostě..."jen" tak...těší mě to o to víc, že "to" slyším spíš vzácně a od někoho nezávislého, cizího, kdo to nebere tak automaticky a koho můj úsměv vlastně zároveň potěší. Ale jak se říká, když je člověku veselo, dobře, příjemně, tak proč by se měl mračit...a já mám to "sluníčko" prostě radši než ty mraky! :-)
Moc hezký, Jani :-) A jak Christiánek Tomíka hlídá. S tím sluníčkem máš pravdu, proč si to kazit mraky...
OdpovědětVymazatDíky, Leni! No, Chrisťa si pak dokonce na Tomíkovu ruku položil hlavu a usnul, to je vidět na fotce vpravo nahoře! :-) ...jojo, mraky nemám ráda, i když někdy přijdou a vlastně musej přijít, abychom je pak zahnali pryč a bylo zase lip... :-)
Vymazat