Hyacint

Manželův hyacint, který dostal k narozeninám. Připomíná mi už mnou tolik očekávané jaro. Těším se na něj čím dál víc. Hlavně na práci na zahrádce, i na obyčejné pobíhání okolo baráku, prostě jen tak být venku a sálat ten jarní vzduch, poslouchat zpěv ptáků...ach, už aby to bylo...když už nepřišla zima doteď, ať si to šetří radši až na příští rok :-)

 

Poslední dny, které jsme strávili jen zavření doma kvůli Vojtově nemoci, byly nekonečné, ještě vlastně jsou, ale už to vypadá líp než před týdnem. Snad už se dostaneme z kraje týdne aspoň na chvíli ven. K tomu vzdorovité období...stále pokračuje a občas je to fakt neúnosné, asi ještě horší, když jsme doma všichni. Když zneužívá toho, že tam má po ruce maminku, která ho přeci musí vždy "zachránit"! Způsobuje tím mnoho nedorozumění i mezi námi, rodiči, ale i tak to musíme nějak vydržet. Určitě to není poslední "problém", který s ním zkusíme...

 

Včera jsem se dostala po dlouhé době do bazénu, už jsem musela odjet...neskutečně mi to pomohlo, jak na záda, tak hlavně na duši!! Bodlo by mi víc takových dní, jen by tomu nemusely předcházet ty těžko rozdýchatelné scény dětí - tedy spíš jednoho, zatím, naštěstí, ale ji mi jasné, že to teprve přijde, to ještě náročnější období!

...a ještě něco...velké díky Evě Samkové za parádní zlatou medaili a neuvěřitelnou podívanou v rámci ZOH v Soči, moc jí to přeju a jsem ráda, že to konečně cinklo...takových nadějí bylo určitě víc, ale chybělo i to potřebné štěstíčko...